Jaké je to být neviditelný?

Zkus pozdravit. :)

Nechtěl, mám rád , když přejdu silnici ve zdraví.

Tak ono to s neviditelností nemá nic společného. Musíš začít dělat kraviny a bude o tobě psát i Blesk. Normálních lidí je stále hodně.
Nebo trpíš sebestředností.

Nechtěl a recept nechci

to je to samý jako být nezajímavý né? Ale zase je to relativní ..já si třeba všímám jen neviditelných :o

Zkoukni Neviditelny na uteku.

Nechtěla, ale když jsem byla malá, toužila jsem umět procházet zdí.

Ne, nechtěla.

Neviditelná, nikdy ? Abych neviděla ten zájem a ty úsměvy mužů ? Já takový problém jako Vy nemám.:-) Zkuste se někdy na lidi usmívat, nebo někdy jen tak někomu zamávat. Zamávám třeba strojvůdci na lokomotivě a ze smutného je hned usmívající se, mávají strojvůdce. 🙂

Sú momenty, keď človek chce „zmiznúť z očí“, byť videný len tými, ktorými videný chce byť.
PS.
môžte mi prezradiť, kde sa nachádza to vaše „kdekoliv jsem, nebo kamkoliv vkročím, tak o mně nezavadí ani jeden člověk pohledem“, občas si tam odskočím. Nebojte sa, naozaj len raz za čas, vtedy, keď chcem byť „sama sebou v hlučnom dave“…