Jaké jsou nynější taktiky ČR v boji proti kůrovci a co přinese budoucnost s jejich enormním množením?

Na to taktika nestačí, na to musí být strategie. Už se o tom kecá několik desítek let, moudří lesní hospodáři to věděli už před staletím, ale pořád se skoro nic neděje. Příčinou je zakládání smrkových monokultur jako rychle rostoucí dřeviny, za účelem dosažení rychlého zisku. To se pak kůrovec šíří jedna radost a do toho ještě oteplování… Je to běh na dlouhou trať, než se obnoví původní smíšené lesy.

Ono se proti kůrovci moc nebojuje, spíše se systematicky pěstuje.
Budoucnost nemůže přinést nic jiného, než odlesnění krajiny. A nebude nikdo, kdo by ji zalesnil – to totiž není rychlý výnosný kšeft, ale práce a náklady s návratností až za desítky let.

„Boj proti kůrovci“ je heslo politiků. Jednotlivá opatření jsou daleko méně nápadná a na odborné úrovni (i když ani ta není úplně jednotná v názorech, co dělat). Probíhá intenzivní monitoring (viz Kůrovcová mapa) a upravují se pravidla, např. co a jak rychle se má kácet. Pokud to někoho opravdu zajímá, doporučuju sledovat weby MZe a ÚHOL.