Jaké plynné látky se zkapalňují pro praktické využití?

Já tě rovnou zarazím…
😉
Domácí úkol ti rádi zkontrolujeme (případně ti poradíme s řešením), ale vypracovat jej musíš ty…
Takže napiš odpovědi typu „tahle a tahle plynná látka“, protože „se využívá takhle a takhle“ – a někdo ti to odsouhlasí a nebo zamítne…
_____________­__________
Výborně – tak hledej…
A pokud budeš nalezené potřebovat zkonzultovat, použij třeba Diskusi k této otázce…
😉
Pokud si „vyhledávání na netu“ představuješ jako žmundrání na poradnách, je tvá představa mylná…
😁

Upravil/a: gecco

Alkoholové páry. Po zkapalnění se dají hned vypít.

Zkapalňuje se vzduch, aby se z něj dali dostat jednotlivé látky – založeno na různé teplotě kapalnění jednotlivých složek, něco jako obrácená destilace.
Kapalný dusík, cca –70°C, se používá ke chlazení, výrobě amoniaku( který dále slouží k výrobě kyseliny dusičné a celého odvětví dusíkatých hnojiv).
Kapalné hélium, cca –260°C myslím, se používá také ke chlazení, pokud je potřeba docílit ještě nižší teploty – výzkum, určité vodiče se stávají při těchto teplotách supervodivými – nekladou odpor a nedochází tak ke ztrátám. Používá se například u elektromagnetů v CERNu.
…
Zkapalňují se skoro všechny složky vzduchu – je to relativně levný způsob jak je získat, protože vzduhu je prostě všude dostatek.

kapalný dusík třeba pro kožní lékařství ale pozor: není to –77°C nýbrž 77 kelvinů
v celsiové stupnici je to −196 °C