Odpoveď byla označena jako užitečná
V Evropě platí právo Ius sanguinis, dítě nabývá občanství státu, jehož státními občany jsou jeho rodiče. Na místě narození nezáleží.
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?mokrygorky Nahlásit |
Pro občanství dítěte není primárně důležité místo narození. Pokud by došlo k takové vzácné situaci, že by šlo o dítě Češky a Němce narozené tak, že by se po porodu nacházelo přesně na českoněmecké hranici a rodiče by se nijak nedohodli, tak se domnívám, že by se mohlo rozhodovat podle toho, na které straně se ocitne dřív. Ono takové novorozeně dlouho nevydrží a on ho nakonec vždycky brzo někdo někam přendá 🙂
Upravil/a: klumprt
0 Nominace Nahlásit |
Občanem je té země na její straně byla větší část novorozence. Hranice mezi státy je bod, /nebo čára/ jehož šířka je neměřitelné. Nikdo se nedokáže narodit v prostoru menším než milimetr
4Kdo udělil odpovědi palec? annas, Funna, mokrygorky, Luxx
před 3309 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Emefej má naprostou pravdu, záleží na občanství matky. Místo narození je podružné.
4Kdo udělil odpovědi palec? Emefej, Dochy, mokrygorky, gecco
před 3308 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Nie všade, ani v Europe platí, pre štátnu príslušnosť dieťaťa
občianstvo matky, niekedy to je občianstvo otca a niekedy občianstvo štátu,
na ktorého území sa dieťa narodí.
Napríklad dieťa českých občanov narodené na území USA dostáva do vienka
aj občianstvo USA, má teda dvojité občianstvo.
Záleží na tom, jaké národnosti jsou rodiče a na rozhraní jakých
států se narodí.
„Právní kultura kontinentální Evropy preferuje zásadu ius sanguinis
("právo krve“), tedy vznik státního občanství podle pokrevní
příbuznosti – podle státního občanství rodičů. Právní kultura
angloamerická preferuje zásadu ius soli („právo místa“), tedy vznik
státního občanství podle místa narození."
V druhém případě si tedy může občanství vybrat. 🙂