Jakou elektronegativitu mají vzácné plyny?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Záleží na definici elektronegativity. Známe elektronegativitu podle Paulinga, Mulikena, Aldreda-Rochova, Sandersona, Allena a dlouhé řady dalších autorů. Podle u nás nejčastěji používané Paulingovy definice: He-0, Ne-0, Ar-0, Kr-3,0, Xe-2,6, Rn-2,2. Podle Allenovy definice: He-4,15, Ne-4,7, Ar-3,24, Kr-2,97, Xe-2,52, Rn-2,6.

Upravil/a: Lamalam

Iontovou…
😉
Tady máš tabulku prvků s vyznačenou elektronegativitou – https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Elektronega­tivita …

Jejich elektronegativita je nula. Mají nasycený počet vazebních elektronů a tak jsou v maximálně stabilním stavu, kdy nevykazují ochotu slučovat se s jakýmkoliv jiným prvkem (i když existují značně nestabilní výjimky). Jsou tak stabilní a spokojené se svým stavem, že ani netvoří dvouatomové molekuly, jako ostatní plyny.

Elektronegativita ve skutečnosti není objektivní a měřitelnou vlastností prvků. Její výpočty jsou různými autory definovány různě. Jde však rozhodně o prakticky užitečnou a velmi významnou veličinu („různé“ elektronegativity mají pro prvky velmi podobnou hodnotu). Pan Allen, na rozdíl od jiných autorů, zadefinoval elektronegativitu tak, že ji lze vypočítat i pro všechny vzácné plyny. Pro použití v chemii však jsou dané hodnoty elektronegativity zcela nesmyslné a nepoužitelné. Např. podle rozdílů elektronegativit by všechny vzácné plyny měly snadno reagovat s alkalickými kovy a většina dokonce tvořit vazby s vysokým podílem iontovosti, což je zcela absurdní představa. Moje rada: ignorujte případné hodnoty elektronegativit pro vzácné plyny!

Upravil/a: Gandalf šedý