Jaky by byl zivot na Zemi, kdyby se lide namisto valceni venovali lasce?

Dobrá otázka! 👍

👉 Nechtěl. Takový život by otravoval! 👈

Je to mysterium doby, že se lidé zabývají absolutními rovinami (a filosofie, bohužel, dokazuje, že to není jenom mysteriem doby), které jsou, z povahy věci nereálné a snahy o jejich dosažení velice nebezpečné.

Jsou tři základní „motory“ člověka: strach, agrese a sexuální pud, nikoli (nezbytně) v tomto pořadí. To bylo a je stejné v každé době, kterou my známe, takže je nanejvýš pravděpodobné, že to je, prostě a jednoduše, neměnná danost. Dokud bude agrese jeden ze základních „motorů“ člověka, budou války a snažit se to změnit je bláhové, a na jedné straně nebezpečné. Nám by bohatě stačilo eliminovat je na nezbytné minimum, k čemuž, jako společnost – jako celek, rozhodně ani náznakem nesměřujeme.

Paul dneska napsal JyrkoviF🤪, na tu otázku stran toho, jaké by to bylo, kdyby lidé žili podle písniček („vysoce inteligentní“ dotaz, opravdu! 🤪🤓, ale to je pro toto nepodstatné), jaké písničky se v padesátkách učil ve škole, no a jedna z nich byla rozkvetlý den. V té písničce se, mimo jiné, zpívá:

„Co příjde, až lidé
zapomenou co je žal,
člověku pak nic nezbude,
než aby se stále smál.“

Blbost! Neskutečná blbost!

Všichni ti „společenští programátoři“, „opraváři lidských duší“, a podobní pakoni, jsou „nesrozumitelní, nebo chybně formulovaní uživatelé“. Stejně, jako se tady, svého času, Šašek ptal, jaké by to bylo, kdybychom žili bez stresu. Umřeli bychom!

Všecko tak jak to je, je správné, tedy, v té rovině, že vše, co je na světě, má na tom světě být. Sentinelci, tasemnice, vražedný vítr, všecko. To není náš „Matrix“, my to tady neprogramujeme, jsme tady hosty, ať se nám to libí, nebo ne, a jestli to, jednou, opravdu přepískneme, tak nás ta příroda smete, jako my jsme s to smést ze stolu mravence, který nese těžké břemeno. Lusknutím prstu!

Pokud bychom neměli stres, naše psychika by strádala – potřebujeme stimulaci. Pokud bychom nezažili žal, bolest, stesk, nevážili bychom si toho dobrého, brali bychom to jako samozřejmost. Dobře to lze illustrovat na statcích hmotných: dnes je, až na ÚLDR, Osoblažské Velkovévodství, a pak jednotlivce, standardem tekoucí voda, teplá tekoucí voda, elektrické osvětlení a vytápěné zděné domy. To je, historicky, nevídaný luxus, který si ale téměř nikdo neuvědomuje, považujíce to za standard, protože to máme „všichni“. 🤷‍♀️

Takže, pokud by byl „věčný mír“, tak bychom mohli mít „museum války“, mohli bychom mít ve školách povinný předmět „dějiny válek“, ale po pár generacích by se stal mír standardem a nikdo by si ho nevážil. Bylo by pak pouze otázkou času, než by přišla válka. A protože by tu bylo X generací, které válku nezažily, nebo i XX generací, i ta genetická informace, důvodná obava z války, kterou si každý z nás, více či méně, v sobě geneticky neseme, by tak nějak vyprchala, a proto by ta válka, co by potom přišla, byla s to lidstvo zničit!

Ne, ne, tak jak to je, tak je to dobré, takhle to stačí. Na nás pak je „jenom“ to, abychom ty války omezili na nezbytné minimum. A protože se nevěnujeme tomu „jenom“, ale nedosažitelným illusím, tak nejsme ani toho schopni.

https://www.ka­raoketexty.cz/tex­ty-pisni/budovatelske-pisne/rozkvetly-den-258519

Nudný, nevyrovnaný.
Žádné „štěstí“ a pohoda, by na Zemi nebyla.......
I I ti, kteří sledovali/znají Star Wars, ví, že vše na planetě musí být v rovnováze.
Prostě jin x jang. Světlo x tma.
Žiji v lásce (i bez životního partnera).

Upravil/a: da ny

Jiný bude zase prosazovat sport, další četbu nebo práci. A jak si to představuješ? To se budeme stále milovat? Kolik budeme mít partnerek? Atd. A třeba Trojská válka byla kvůli ženě, takže emoce ano, ale člověk má taky rozum.

Tak já bych se svý profesi věnoval stejně, ovšem tuším že bych měl mnohem vyšší výnos/výtěžnost, bo za válčení a nelásky je mé sňatkovo-underwassermanské snažení zpoloviny tamtím ke zdi, však víš.