Který/jaký film vás dokázal rozbrečet?

Babička

Na mně zaručeně funguje Kolja. Ta scéna, kde chlapeček sedí ve vaně a volá „bábuške“, aby přišla. Uf.
Když jsem byla dítě, tak všichni plakali u E.T. mimozemšťana. Tam jsem kupodivu vnímala konec, jako hepáč. Starý vesmírný biolog se vrátil ke svým. To bylo v pořádku 🙂

Mně docela dojímá Musíme si pomáhat. Pak si taky vzpomínám na německý film Životy těch druhých. Oba filmy ukazují, že zrnko slušného člověka je i v takových zmetcích, u kterých byste to nečekali.

A třeba plánovitě dojemná scéna z Titanicu, kdy se Di Caprio utopil ve studeném moři se mnou nehnula. To se mi ulevilo, že už je po něm a že už konečně budou brzo titulky. 🙂

… jen jeden jediný, a vícekrát se na něj nepodívám, tak se mnou zamával: Bílý Bim,Černé Ucho >>> http://www.csfd­.cz/film/102771-bily-bim-cerne-ucho/prehled/

Vybavuji si jen Americký zločin který je natočen podle skutečného případu, hodně silný zážitek…

Kupodivu se to ale dařilo více hrám, obzvlášť The Last of Us

Upravil/a: Lurius

Pay It Forward.
Pošli to dál- ideální pokus o ideální vztahy mezi „vším živým“.

Precious

jsem celkem otrlý, ale třeba Hrob světlušek…

Treba v Peliscich, kteri moji rodice uz bohuzel nemohli videt – kdyz filmovva dcera pana Kodeta otevrela skrin s oblecenim jeni zemrele maminky (E. Vasaryove). Mi v te dobe zemrela mamka, tak me to dost vzalo. Tech dojemnych scen v ruznych filmech bylo… Ted me rozbreci treba nastoupeni italsti fotbaliste, kteri uctivaji zemrele pri zemetreseni nebo zabite idiotskymi teroristy, ci zprava o chlapci, ktery tak nestastne zemrel pri plavaniv tzv. Divoke rece. Smutek je vsude kolem nas. Mam radeji komedie nez dramata. A dobrych zprav je jako safranu.

Upravil/a: yuko

Hačiko-příběh psa