Jaký je rozdíl?

Asi nejhojnějším, v ČR celoplošně rozšířeným druhem je páskovka keřová dorůstající do velikosti 19 – 21 mm. Vyskytuje se v podstatné části západní i střední Evropy, od severovýchodního Španělska (včetně Pyrenejí) na jihu, až po Norsko a Island na severu. Na východ zasahuje až po Západní Karpaty. Dává přednost vlhčím lužním lesům a křovinatým oblastem, ale nevyhýbá se ani kulturní krajině pozměněné člověkem, kde kupodivu vytváří velmi početné populace. Především na severu Čech obývá často společné niky s páskovkou hajní, s kterou se velmi ochotně kříží. Vznikají tak populace hybridů nesoucích znaky obou rodičů, kteří jsou i nadále plodní a kteří se s oběma druhy znovu náhodně mísí. Páskovka keřová mívá nejčastěji hnědě žíhanou, stlačeně kulovitou ulitu, ovšem diverzita pruhů i barev bývá značná. Barva ulity se může pohybovat od téměř bílé, přes různé odstíny žluté a oranžové, až po skoro jednolitě hnědou, prakticky s nepřebernou kombinací počtu či šířky pásků, které však mohou úplně chybět. Obústí má ale vždy bílé, dalším rozlišovacím znakem je samotný tvar ústí, které je obvykle o něco širší než jeho výška. Nejčastěji ji chováme pro závody a výstavy.

http://www.ra­dula.estranky­.cz/stranka/pas­kovka-kerova

Páskovka hajní je rozšířena prakticky po celé Evropě, od Itálie až po Britské ostrovy. Na severu zasahuje až do Norska a Švédska, na severovýchodě po Litvu a Lotyšsko, a na jihu a jihovýchodě až po Maďarsko, Srbsko a Ukrajinu.V ČR je známa převážně ze severních Čech. Obývá světlé vlhčí háje a řídké listnaté lesy nižších nadmořských výšek okolo 500 metrů nad mořem, velmi často se také objevuje na lokalitách s hustým lidským osídlením, například v parcích, v zeleni na sídlištích apod. Lze jí však nalézt také na hřbitovech, na železničních náspech, nebo na rumištích. Páskovka hajní se vyznačuje sytě hnědým obústím a prakticky stejnou šířkou ústí, jako je jeho výška. Dorůstá až 23 mm. Její ulita je velmi rozmanitě kreslená. Zvláště efektní jsou skořápky, které jsou na žlutém nebo narůžovělém podkladě lemované pěti tmavými spirálně točenými černými pásy. Kromě těchto zvlášť zdobených jedinců nacházíme jiné s menším počtem pásků nebo jen s páskem jedním či bez kresby. Tyto snadno zjistitelné znaky podléhající Mendelovým zákonům dědičnosti byly důvodem, proč byly různé formy páskovek kříženy už v samých počátcích studia dědičnosti.

http://www.ra­dula.estranky­.cz/stranka/pas­kovka-hajni