Odpoveď byla označena jako užitečná
MB/s, někdy též MBps jsou mebabyty za sekundu, Mb/s, někdy Mbps jsou megabity za sekundu. Najdi si rozdíl mezi B – byte a b – bit. Rozdíl je mj v počítání násobků. 1MBps je 1024 kBps a to je 8192 kbps. Pro rychlost přenosu souborů je efekivnější počítat rychlost v bytech, neb velikost souborů je tak uváděna, kdežto samotnou rychlost linky je efektivnější počítat v bitech, tedy v počtu impulzů za sekundu. Je třeba si uvědomit, že byte mimo bity obsahuje při přenosu i další bity jako může být startovací, ukončovací, paritní… Je tedy vcelku rozdíl, jestli počítáme rychlost na čistý objem přenesených dat, pak MBps, nebo na hrubou rychlost linky, to je pak Mbps… Něco jako brutto a netto… Jinak k přenosům dat ještě přibývají další informace, jako jsou hlavičky rámců, které sloužej k přenosu, ale nenesou efektivní data. Vyšší rychlost zajistí větší rámce, ale to funguje pouze při velmi kvalitním přenosu, kdy není třeba rámce opakovat. U horších připojení jsou lepší menší rámce, protože případné opakování netrvá tak dlouho.
To „p“ neznamená nic jiného, než „per“, čili to lomítko, nebo také „za“. S „péčkem“ se lze setkat i v případě uvádění rychlosti: MPH, KPH (paradoxně to K je ve skutečnosti km.. no co.. amíci…), RPM pro otáčky, DPI pro počet bodů na palec, tedy rozlišení digitálního obrazu a další a další.
Doplnění: Ještě abychom v tom měli větší gulage existuje jedno měření rychlosti přenosu digitálních informací: Baud [Bd] (už nikoli za sekundu). Podrobnosti zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Baud
Upravil/a: Edison
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Kulpix Nahlásit |
Je to totéž. To druhé je anglofonní označení „mega bytes per second“
0
před 2180 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Kepler: no to Ti opravdu nevyšlo. Někdy velikost písmene podstatně mění smysl. podobně jako třeba MW a mW.
Edison: bacha s těmi násobky. Zastánci čistě dekadických násobných předpon získávají poslední dobou navrch. Budu 1024 pro bity a byty s Tebou klidně bránit do roztrhání těla ale obávám se, že dlouho nevydržíme.
To mi tak připomíná.. že normální lidi na prstech obou rukou napočítaj max do desíti… My, co víme, vo co gou do 1023. 😁
Mimochodem… jak programátor jede výtahem do pátýho patra: Zmáčkne 1, 0, 1 a pak zmateně hledá enter…
Lidé se dají rozdělit do 10 skupin:
Ono je to asi jako s jazyky. Kdo zná jednu – desítkovou, kdo zná dvě už většinou zvládne už jakoukoli, ptz ví, jak to funguje… Jsme onehdá četli s kolegou nějaký nápisy na bednách v šestnáctkový. Kupodivu se to celkem dá, pokud tam nejsou písmena nad F… Sice nevím, k čemu bych trojkovou užil… ale asi by to taky šlo…
Zrovna nedávno tu byl odkaz na počítač co používal trojkovou soustavu… Sice takovou trochu zvláštní, ale trojkovou (ne 0,1,2, ale –1, 0, 1)
Tak to spolu dost souvisí… I když třístavová logika ještě nemusí vést k počítači…
http://www.root.cz/clanky/pocitac-setun-1057-1077-1090-1091-1085-1100-a-benderova-nocni-mura/
Jasný… Supr odkaz… Díky… Ač jsme se tyhle věci kdysi učili, tak třístavovou logiku jsme jen tak obepluli, takže jen vím, že to existuje, ale bohužel technické řešení neznám. Mám jen pocit, že se tam užívalo dvou zakázaných pásem stavů a zúžení pásem platných stavů obvodu. Ale jak to bylo přesně fakt netuším… Ani to nehodlám hledat.
Bedy | 1528 | |
Michal Kole | 1199 | |
led | 1156 | |
Hlada | 1131 | |
mosoj | 1124 | |
gecco | 904 | |
www | 828 | |
badisko | 817 | |
cochee | 815 | |
Dochy | 725 |
Software |
Hardware |
Internet |
Programování a webdesign |
Sítě |
Bezpečnost |
Ostatní počítače a internet |