Nelze to takto srovnávat mimo kontext. Právo je možnost dána zákonem, Nemusí to však platit obráceně. Mám možnost vykrást trezor, ovšem právo na to nemám

Upravil/a: Drap

Nejdříve definice práva, je to slovo polysémaantické, tzn., že má několik významů.

http://priruc­ka.ujc.cas.cz/?slo­vo=pr%C3%A1vo

Je důležité si uvědomit, že existuje právo objektivní a právo subjektivní.,

Právo objektivní – souhrn nebo systém právních norem.
Toto právo je stanoveno zvnějšku, je to právní řád státu.

Právo subjektivní – právní normou určená možnost chování nebo jednání
subjektu.
„Subjektivním právem (právo v subjektivním smyslu) rozumíme míru
možného chování oprávněného subjektu. Subjektivní právo je to, co adresátprávní normy (objektivního práva) může učinit (jak může jednat), neboť mu to objektivní právo dovoluje. Jedná se o možnost, kterou subjekt (adresát) nemusí využít. Je-li subjektu stanovena povinnost určitým způsobem se chovat, pak se jedná o nutnost – adresát je povinen uposlechnout“ atd.

Podle článku Pojem a podstata práva – Wolters Kluwer
https://webcache­.googleusercon­tent.com/sear­ch?q=cache:RKZtja­dit9EJ:https://ob­chod.woltersklu­wer.cz/cz/ukaz­ka-pdf.dm-12094.pdf+&cd=1&h­l=cs&ct=clnk&gl=cz&cli­ent=firefox-b
–
Mít na něco právo je dané objektivním právem, takže máte možnost je využít podle svého subjektivního prá­va.

I když nejsm právník, domnívám se, že v oblasti práva je zvlášť důležité se vyjadřovat přesně.

Není to totéž, ale není tu dost prostoru pro vysvětlení.