jaký je rozdíl mezi rozlišením 1080i a 1080p? a co je lepší?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Z Wikipédii:
Pro označení formátů obrazu HDTV se používají tři údaje:

Počet řádků: 720 nebo 1080
Prokládání: i jako interlaced (prokládáno) nebo p jako progressive (neprokládáno neboli progresivní skenování)
Počet snímků za sekundu: 23,976; 24; 25; 30; 50 nebo 60

První údaj o počtu řádků udává rozlišení obrazu – 720 řádků znamená rozlišení 1280 na 720 pixelů, 1080 řádků se rovná 1920×1080 pixelů.

Druhý údaj říká, jestli má obraz prokládané či progresivní skenování – rozdíl spočívá v tom, že progresivní video vykreslí za sekundu např. 25 kompletních snímků, kdežto prokládané video vykreslí za sekundu 50 půlsnímků, tj. vždy jen sudé, respektive liché řádky, takže divák uvidí zhruba stejné množství obrazové informace, jako kdyby se díval na progresivně skenované video s 25 snímky za sekundu. Prokládání je pro lidské oko méně příjemné než progresivní skenování, ale je technicky méně náročné, pročež se prosadilo jak v normě PAL (576i – každou sekundou 50 půlsnímků v rozlišení 720×576 pixelů), tak v normě HDTV (ale jen u rozlišení 1920×1080 pixelů, 1280×720 se vysílá progresivně a jelikož se v nové generaci nosičů Blu-ray prosadilo progresivní skenování i u rozlišení 1920×1080, tak se pravděpodobně dočkáme této špičkové kvality obrazu i u HDTV). Technika prokládání se využívá hlavně při digitalizaci filmového materiálu do HD kvality, například když se skenuje film z celuloidového filmového pásu: Tento proces se nazývá telecine a jelikož je velmi nákladný, tak se digitalizují pouze filmové materiály, které za to stojí, jako je třeba Casablanca z roku 1942, podle diváků jeden z nejlepších filmů všech dob.[1]

Třetí údaj udává počet snímků, které se vykreslí za jednu sekundu, pro prokládaný obraz se používají jen frekvence 50 a 60, jež v tomto případě označují počet půlsnímků za sekundu.

Příklad: Označení 720p23.976 se použije pro progresivní obraz s rozlišením 1280 × 720 bodů a 23,976 snímky za sekundu. 1080i50 znamená rozlišení prokládaného obrazu 1920 × 1080 bodů s 50 půlsnímky (25 snímky) za sekundu, někdy se ale tento formát HDTV označuje také jako 1080i25, protože označování formátů s prokládanými řádky není jednotné. Údaj o počtu snímků za sekundu se často vynechává a většinou se předpokládá hodnota 50 u prokládaného videa a hodnota 23,976 u videa progresivního.
http://cs.wiki­pedia.org/wiki/High-definition_te­levision

Rozdíl v rozlišení není žádný. i = interlaced signál je nutný pro CTR obrazovky (staré katodové, elektronkové, hluboké) a používá se dodnes z důvodu kompatibility.
Zatímco u nových plochých obrazovek pixel svítí konstantně až do okamžiku, kdy dostane nové informace o změně, u starých obrazovek tomu tak nebylo. Svítící bod na fluorescenční ploše se vytváří proudem elektronů. Poté, co se bod rozzáří, proud elektronů se přesune na další bod, a první bod svítí „setrvačností“, má dosvit, a pomalu tmavne, slábne. Doba dosvitu je kratší než doba, kdy se proud elektronů po oběhnutí celého obrazu k bodu vrátí. Pokud by CRT obrazovka měla přijímat p = progressive signál, ošklivě by blikala. Proto se používá interlaced = prokládaný signál. Při něm jsou nejprve rozzářeny body na lichých linkách a potom body na sudých (hovoří se o tzv. půlsnímcích). Tak se proud elektronů dostane do sousedství prvního bodu, tedy nad a pod něj, za polovinu času, a rozsvítí tyto sousední body. Ztmavnutí prvního bodu tedy není viditelné a lidské oko ho nevnímá – obraz jako celek lidskému oku nebliká.