Jaký je složení obalu v odkazu níže?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Podle popisu to vypadá, že jde o tzv. "kolagenní střeva, která se používají již od 30. let minulého století (Serhakl, 2015). Kolagenní obaly malých kalibrů vykrývají i nedostatek přírodních obalů.

Surovinou pro jejich výrobu je klihovková štípenka, což je v podstatě spodní vrstva kůže, která zůstává jako vedlejší produkt po štípání v koželužnách. Na našem trhu se využívá především obalů od firem Cutisin, Naturin, Fabius a Devro (Budig, 2009).

Klihovková střeva dokonale přilnou k povrchu díla a výrobku propůjčují přirozený vzhled (Kameník, 2012). Ve srovnání s přírodními střevy jsou tužší a méně elastická a při sesychání vytváří na povrchu výrobku drobné záhyby. Na druhou stranu jsou pevnější s dobrou stálostí kalibru

.Stejně jako přírodní střívka jsou propustná, čehož se využívá zvláště při výrobě trvanlivých, fermentovaných a obecně všech uzených výrobků (Budig, 2009). Oproti fázrovým obalům nemají takovou pevnost, tzn. teplota díla při narážení je doporučována nejvýše – 2 °C, jinak hrozí prasknutí střívka (fázrová střeva snesou i – 5 °C) (Kameník, 2012).

Kolagenní obaly jsou vhodné k výrobě široké škály produktů – drobných MV, měkkých a trvanlivých salámů. K přípravě měkkých salámu jsou méně vhodné díky propustnosti obalu (Serhakl, 2012a).

Jedlé kolagenní obaly jsou uplatňované jako náhrada klasických střev pro výrobu párkových výrobků a klobás. Jsou vyráběny v malých kalibrech do 36 mm a v základních provedeních pro vařenou výrobu a pro výrobu tzv. studenou cestou (snackové klobásky) (Trešl, 2008).

Institut pro výzkum senzorických vlastností a inovativního poradenství ISI v Rosdorfu v Německu zjišťoval přijatelnost kolagenních střívek spotřebiteli ve srovnání s přírodními. Konzumenti posuzovali vídeňské párky v kolagenu a ve skopovém střívku. Kolagenní střeva jsou konzumenty vnímána stejně a v některých případech i lépe nežli přírodní. Je to hlavně z toho důvodu, že jsou vzhledově a senzoricky téměř srovnatelné s přírodními a navíc mají řadu výhod (Hell, 2015).

Nejedlé kolagenní obaly, které je nutno před konzumací loupat, jsou používané zejména pro výrobu salámových výrobků (fermentovaných i vařených salámů). Tyto obaly mají vynikající zauditelnost a regulovanou loupatelnost definovanou vnitřní vrstvou obalu. Vyrábějí se v kalibrech do 80 mm (Trešl, 2008; Serhakl, 2012a).

Obaly z nejedlého kolagenu se před narážením máčí v 10 – 15% roztoku NaCl, aby získaly požadované vlastnosti k použití. Kolagenní obaly lze zakoupit již v předmočené verzi RTS („ready to stuff' čili „připraveno k plnění") umožňující použití řásněných střev ihned po vyjmutí z kartonu (Serhakl, 2015). Obě provedení se vyrábí v rovné nebo věnčené formě. K dostání jsou i jedlé folie vhodné k balení zejména šunek a jiných delikates (Serhakl, 2012a)."
Str.. 28 a 29

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav technologie potravin
Agronomická Mendelova fakulta univerzita
v Brně
Obaly na maso a masné výrobky a jejich označování
Bakalářská práce
Iva Heinereichová
Brno 2016

https://theses­.cz/id/jcxwto

https://webcache­.googleusercon­tent.com/sear­ch?q=cache:nzp7r4Ob­nBYJ:https://the­ses.cz/id/jcxwt­o+&cd=1&hl=cs&ct=clnk&gl­=cz&client=fi­refox-b

To se z obrázku nedá určit, to bych si musel aspoň šáhnout svým prstíčkem – analyzátorem chemika. Vypadá to na nějaký věčný polymerní vikslajvant, který není biodegradebilní. Jinak se se ty šprcky dělají z papíru, nebo materiálu od Cutizinu, což jsou rekonstituované živočišné materiály a jako jediné jsou jedlé. Do opravdových střívek, střev a žaludků se plní snad jen zabijačkové bašty od soukromníků.