Jaký je význam citátu: „Kdo má úspěch, má i čest!“?

Ano, těmito slovy se proslavil Ludvík XI, říkalo se mu také „světový pavouk,“, který v oblasti politiky rrozhazoval sítě, ale vždy se přizpůsobí.

Takže je to dvojsečné, někdy je možné získat úspěch nečestně, ale to se již ostatní nedoví.

Myslím si, že úspěch se vždy nerovná cti. Uspěch souvisí s lidskostí, dobrotou, odpovědností atd. = vnitřní úspěch, jedinec sám má dobrý pocit uspokojení.

Vnější úspěch je možné pokládat za čest, v tom smyslu, že je vidět, proto si ostatní toho ostatní váží. Ale možná ignoruje potřeby všech, slouží jen některým …

Takže jako u všeho vnější i vnitřní stránka by měly být v harmonii, sledovat stejný cíl.

Jenže v lásce a válce a v divadle je prý všechno dovolené … Nebo dobrý konec všechno spraví?

Upravil/a: annas

Myslím, že každý úspěch v kladném slova smyslu slouží dotyčnému ke cti, bez ohledu jestli ho závistivci pomlouvají, nebo ne. Každý úspěch je podmíněný množstvím úsilí, nestačí být jen čestný.

Naopak → úspěch vyvolává uznání
i v případě, že jej bylo dosažené nečestně.

(Něco jako »účel světí prostředky«.)

To motto není úplně pravdivé. Úspěchu můžeš čelit i beze cti. Hodně lidí se stalo úspěšnými nečestně. Ukradli někomu nápad nebo vynález a vydělali miliony, přebrali někomu společnost atd. Čest není v žádném případě podmínka uspěchu, zvláště v dnešní době ne. Ono například pořekadlo „S poctivostí nejdál dojdeš.“ je podle mě úplný nesmyl a doslova tomu protiřečí " Za dobrotu na žebrotu."

Upravil/a: anonym

I čestný člověk může být neúspěšný. Znám spoustu vzdělaných lidí, přičemž někteří mají i vysokou školu, jsou čestní a hodní a nemají úspěch.

Uvedu příklad:

Moje bývalá asistentka má vysokou školu a výuční list, je moc hodná, má skvělý charakter a v mnohých ohledech není moc úspěšná. Má jen lehce nad půlku průměrné mzdy. Také není nijak zvlášť známá a žáci ji moc neuznávají, i když má vzdělání a kvality minimálně na úrovni průměrného pedagoga.