Protože často hledám různé zajímavosti na netu., nedávno jsem narazila na jeden nejstarší vtip na světě,. který byl nalezený ve středověkem rukopisu. Odkaz jsem si uložila pro strýčka Příhodu.

"Vypráví příběh trojice mužů, kteří se rozhodli opustit běžný život a oddávat se odříkání uprostřed volné přírody. Právě z jejich touhy po samotě a životě v úplném tichu si irský vtip utahuje. I když by vtip o asketických mniších v dnešní době asi jen těžko vznikl, jeho pointa je pochopitelná i po staletích.

Zde je jeho plné znění:

„Tři mniši se odvrátili od světa. Vypravili se do divočiny, aby se zde káli ze svých hříchů před Bohem. Rok nikdo z nich nepromluvil. Po této době jeden z nich řekl: ‚Máme se dobře.‘ Další mu na to příští rok odpověděl: ‚Je to pravda‘ Pak uběhl další rok a třetí muž promluvil: ‚Přísahávám na svůj plášť, jestli nebudete zticha, odejdu zpátky do světa!‘“

Tento vtip se vypráví i o anglických lordech, najdete v odklazu.

http://extras­tory.cz/zasme­jete-se-ve-stredovekem-rukopisu-byl-nalezen-asi-nejstarsi-dochovany-vtip-na-svete.html

Z 1. republiky si vybavuji pouze scénku „šoulet“ od V+W > https://www.y­outube.com/wat­ch?v=1nzLa44lOF4

Jinak ty pozdější >

Rudá armáda odsvobodí německý koncentrák, politruci hned z každé jednotky vybírají muže k jeho prohlídce, aby po shlédnutí nacistických zvěrstev mohli ostatnímu mužstvu poreferovat, co viděli na vlastní oči.
Když se Ivan vrátí k jednotce, tak ostatní na něj: „Tak co, jaké to bylo?“ Ivan: „Ále, škoda času, mají to stejné, jako u nás. Jen to počasí mají lepší.“

–

Doktor Husák byl nominován rovnou na 5 Nobelových cen:

1. (za literaturu) „Stařec a moře nasraných lidí“
2. (sport) „Jak jsem doběhl dělnickou třídu“
3. (hudba) „Od basy až k prvním houslím“
4. (zemědělství) "Co jsem nezvoral, to jsem pohnojil!
5. (lékařství) „Jak voperovat srdce Evropy do ruské prdele“

Husák, Štrougal a Bilak jeli na dovolenou do Francie. Aby je nepoznali po jménu, chtěli si pozměnit příjmení. Husák říká: Já budu de Hus, Štrougal, já budu de Štrou a Bilak říká: Já s Vámi nejedu.

Moje babička mi nevyprávěla vtipy, ale říkala, že válka „musela“ přijít, protože v meziválěčném období byli lidé hrozně zpovykaní, což dokládala např. nápisem na veřejném WC, který ji pohoršil: „Spočiň, neb nejen v hrobě, ale i zde odpočineš sobě“ 😉

I řekl Bůh: “Budiž světlo!”

To je podle mě dost starej vtip, ne? :)

Vzpomínám si na vtip ve staré knize. Možná byl v němčině. Baví se skupinka kluků, pasáčků koz. A čím že by chtěli být. Jeden odpoví, že by chtěl být králem. A když se ho ptají proč, tak odpoví, že by jezdil na pastvu na koni

Nebo vtipy uvedené v učebnici němčiny z roku 1942.
Těší mne, že vás zase vidím. Dovolte, já vás vůbec neznám. Já vás taky ne, ale poznávám svůj kabát.

Nebo chlapec jde do obchodu a nese plášť a že potřebuje koupit tatínkovi nový límec. Prodavač se podívá a zeptá se, takový? Kluk odpoví, ne potřebuji čistý límec.

r. 1911

Pobuda s klackem: „Kolikpak je hodin, milostpane? – Pán: „Moc pozdě pro vás, hodinky už mi před chvílí vzal váš kolega."

Slečna v obchodě: Odstraňuje tento krém všechny vrásky?
Prodavačka: Zajisté, po něm se narovná i vlnitý plech.

Pán Bůh přijde do ráje a ptá se Adama, kde je Eva.
Ále, šla si do potoka opláchnout frndu.
Krucinál, teď už to z těch ryb neumeju!

návštěvník panství: „Lorde, nezdá Vám, že ve Vašem sídle straší?“
lord: „To je nesmysl. Žiji tady už tři sta let a žádného ducha jsem tu doposud neviděl.“

V masně:máte zmražené dršťky?Ne,my si tady topíme.