Třeba P 38 Lightning http://jpeg.cz/images/2016/08/22/fLB0v.jpg , nebo P 51 Mustang http://jpeg.cz/images/2016/08/22/s5R42.jpg Tak daleko od motoru?
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 0 před 3047 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Odpoveď byla označena jako užitečná
Mustang měl vstup vzduchu do sání motoru tou malou škvírou pod vrtulovým kuželem. Ta kapsa na břiše je vstup vzduchu pro chladič oleje
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Kepler Nahlásit |
Je to kvôli aerodynamike a ťažisku lietadla. Ak by boli vpredu, kde je okrem motora aj zbraňový systém, bolo by ťažisko lietadla príliš vpredu a musela by sa zväčšiť plocha krídiel a presunúť ich viac dopredu. Inak by tieto lietadlá nespĺňali požiadavky moderného (v tej dobe) spôsobu leteckého boja. „Kravy“ tj aerodynamicky málo obratné pomalé lietadlá (na oboch bojujúcich stranách) mali príliš veľké straty.
0 Nominace Nahlásit |
Účel je jasný. Přívod vzduchu do spalovacího motoru. Umístění
nasávacích otvorů je záměrně realizované tak, aby do nich proudil proud
vzduchu od vrtule.
Vrtule vlastně pracovala podobně jako kompresor.
Motoru se tak dostávalo dostatek vzduchu i při nízkých rychlostech a při
vyšších taktéž. Umístění na trupu je záměrně v zóně laminárního
proudění, kde se nevyskytují turbulence od vrtule.
Upravil/a: mosoj
0 Nominace Nahlásit |
Tak to jo, to beru, je to stejně dobré jako odkaz. Předpokládám, že stejně to bylo i u P 38. Tak to vidíš, jak to chodí: všichni tady „s vážnou tváří“ předkládají svoje domněnky (nesmysly) a sbírají body. Já zrovna fanatik do letadel nejsem, ale dost mě zajímají a něco málo taky o nich vím. Ten chladič oleje mě ale nenapadl ☹
Tak jsem to telefonicky konzultovala a doplňuji: na břiše je nejenom chladič oleje, ale pochopitelně i chladič chl. kapaliny. Vzduch ohřátý v chladiči zvětšoval svůj objem a regulovatelnou dýzou proudil ven zvýšenou rychlostí, tím generoval další tah. Jmenuje se to Meredithův efekt. jako zajímavost uvádím, že kryt chladiče byl už tenkrát ze skelného laminátu.
No teda, já čumím! To je dokonalé. Mě bylo hned divné, že ten nasávací otvor má díru i na druhé straně. Sklolaminát mě ale moc nepřekvapuje, tenkrát už uměli bublinové překryty kabiny z organického skla, ale bylo to moc drahé a málo dostupné řešení. Díky!
Meredithův jev využívala i další letadla. Třeba Mezek Bf109 si tím zvyšoval vztlak. Horký vzduch z chladiče se štěrbinou foukal pod křídlo.
Mosoj: skoro tomu začínám věřit, odkaz by nebyl? A co ty moje námitky níže? Kromě toho za křídlem je turbulentní proudění více, či měně vždy. U P 51 sice o dost menší, protože to byla první stíhačka navržená s „laminárním“ křídlem. Proto měla na svou dobu tak výjimečné vlastnosti.
Taky mně napadly tyto možnosti, ale zavrhnul jsem je jako nelogické. Proč nasávat vzduch tak, abych jeho proud musel otáčet o 180 stupňů a táhnout ho k motoru potrubím skoro přes celé letadlo? To mi připadá jako blbost. I dnešní vrtulové motory mají sání hned pod ním a vystačí si pouhým náporem vzduchu bez potrubí a nejkratší cestou (prakticky beze ztrát).
Ne, žádné letadlo na naftu nelétalo a nelétá. Pokud nejsou motory proudové (ty létají na kerosin), tak jsou na vysokooktanový letecký benzín. I tyto motory můžou být přeplňované.
Drap | 1488 | |
annas | 1221 | |
quentos | 983 | |
led | 676 | |
marci1 | 647 | |
Kepler | 614 | |
mosoj | 608 | |
hanulka11 | 556 | |
gecco | 433 | |
iceT | 426 |
Hobby |
Hry |
Online hry |
Hádanky a hlavolamy |
Ostatní volný čas a hobby |