Kelt

Jaký význam mělo onikání?

Dobrý den. V některých starších filmech se oniká. Někdo k někomu mluví a neoslovuje ho druhou osobou, ale třetí. Například ve Švejkovi -poslušně hlásím je scéna. Pana Wachmaister, vy jste hlava. Odpověď – Proto jsem také v Putimi vedoucím. Oni budou dělat závodčího, protože mají místo hlavy kokosový ořech. Není to přesná citace, ale jde o formu, ne obsah. Myslel jsem, že to záleží na postavení daných lidí ve dvojici, někdo je výš postavený, tedy něco jako vyjádření úcty. Neví někdo odpověď? Děkuji.

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Odpovědět

Zajímavá 2 před 3842 dny

Sledovat Nahlásit

Diskuze: napište první příspěvek

Nejlepší odpověď

annas

Jde o posun v gramatické kategorii čísla. Já = mluvčí. On = v onkání , mluvčí

Onikání (osl. 3. os. mn. č.) vzniklo jako způsob oslovování jiné osoby pomocí tvaru 3. osoby množného čísla, kterým mluvčí vyjadřuje úctu nebo je projevem společenské nadřazenosti. Záleží na tom, z které strany se na onikání díváme).

Forma onkání (3. os. j. č.) se v češtině užívalo převážně v 18. století při rozhovorech dospělých osob s dětmi, nebo osob s jejich služebnými. Užívalo se převážně v rodinách vyšších tříd. On už je tady? Počkal jen chvíli. (Už jsi tady? Počkej jen chvíli.)

V některých evropských jazycích existuje »onikání« typu polského Prosze pana »prosíme Vás«; onikání i onkání má původ v románských jazycích z doby raného novověku. Užívali je hojně Židé.

Rozšíření onikání a onkání se rozšířilo vlivem němčiny. Třeba v F. L. Věkovi vložil záměrně Jirásek českému vlastenci V. Thámovi nečeské onikání. Stejně tak kritika onikání v románu U nás.

Kottův slovník uvádí. Někomu onikati jest po německu, vykati po staročesku.(wykatixgebraucht,(onikati).

Historie, mluvnice atd.