Buď tam nesmí jeden nebo druhý. Zcela běžná praxe letových hladin. Každý let je registrován a povolen. Je navíc řízen letovým dispečerem, který má k dispozici radarová data. Jinak ke zviditelnění slouží radar nebo oči pilotů.
Upravil/a: mosoj
0 Nominace Nahlásit |
Jenom doplním Mosoje. Na různých leteckých dnech, kdy se v jednom prostoru vyskytují současně vojenská i civilní letadla, využívají vojáci i pozemní návodčí. Třeba při Air Memorial v Roudnici jejich komunikaci pouštějí na letišti do místního rozhlasu.Je tam slyšet, jak pilotům návodčí říká např. " Blaníky sedají za 30 sekund, točte na levou ruku okolo Řípu". Za půl minuty: „Blaníky sedly, mraky 1800, vítr tolik a tolik, v kurzu XYZ máte volno.“ No a za 15 vteřin nám stíhačky rachotily nad hlavou.
0 Nominace Nahlásit |
Mosoj: mám takový pocit, že vojenští piloti civilnímu leteckému provozu nepodléhají, takže si můžou prakticky dělat co chtějí. Pamatuju se, že jsem se kdysi na motorce málem vyboural, jak jsem se lekl, když mi MiG přeletěl asi 50 m nad hlavou – asi si cvičil nálety na silniční kolonu. A v době současné gripeny taky lítají nízko. Ale jinak máš pravdu: radar by to měl jistit.
To chceš říct, že řídící provozu na voj. letišti neví o svém
letadle, tak takhle to nefunguje. Let je dopředu naplánován a o každou
odchylku
musí pilot žádat věž o povolení ji provést.
Taktéž nesmí vletět do prostoru vymezeném pro malá civilní letadla a
větroně, zrovna tak nesmí pilot větroně vletět do prostoru kdy je výskyt
voj letounů. Jedná se o prostor a letové hladiny.
Psal jsem o civilním leteckém provozu. Vojenské samozřejmě o svých letadlech ví, ale s tím civilním může komunikovat, ale nemusí. S učitostí vím, že třeba v USA to tak je. Možná nějaká omezení stíhačky mají, ale co se týká letových hladin asi ne, musí umět operovat od přízemních výšek až do 15 000 m. Aspoň u Gripenů to tak je, jednou mi prosvištěli kolem baráku ve 100 m. Na stopro si ale jistý nejsem.