Jde vůbec nějak hodnotit herecký výkon (…)?

„vše záleží na scénáři“? není pravda… můžete mít skvělý scénář, skvělou postavu, špatně ji obsadíte a je z toho propadák. Pravidelně ucvrkávám pitralon u herců, kteří se do rolí nevžívají a dané postavě to škodí. Např. (typicky): na DAMU vtloukají hercům do hlavy, že mají za každou cenu zřetelně vyslovovat a dobře artikulovat. A pak má takový herec zahrát opilce v „akci“. Co myslíte, že udělá? Ano – " zřetelně vyslovuje a správně artikuluje" … jenže tady to zrovna není na místě…
Skvělý herec se rovněž pozná u scén beze slov. Vezměte si Kaisera, Lábuse a jejich slavné „Klíště“. Zde to „vžití“ poznáte dokonale – podle mimiky, řeči očí…

Dá sa to zhodnotiť.
Je to otázka presvedčivosti. Ak herec dokáže svojou postavou presvedčiť diváka, že nevidí herca, ale skutočne prežíva príbeh na javisku (vo filme) stotožní sa s postavou – je to dôkaz UMV – Umenia Veľkého Herca (pritom to môže byť aj začiatočník – debutant)
Mala som možnosť porovnať spracovanie muzikálu Fidlikant na streche postava Tojvie (z čias bezmikrofonového muzikálu a živých hudobných nástrojov, skutočne naživo) Jozef Króner a porovnať s mnohými neskoršími verziami i presláveným americkým podaním z Broadway. Jednoznačne svojim precítením a otvorenou dušou vysoko zatienil aj so svojim netechnickým spevom všetkých ostatných a slávnych, technicky fantastických, ale dodnes v postave Tojvieho vidím len malého zhrbeného starčeka s jasným pohľadom a širokým srdcom Jožka Krónera. Aj keď odvtedy uplynulo už viac než 40 rokov. Tomu sa hovorí Veľký Herec…