Avatar uživatele
Disraeli

Je Alexandr Veliký přeceňovaný jako panovník a dobyvatel?

Podle Vás.
Často je řazen mezi nejlepší (…vůdce, velitele, panovníky, tvůrce říší,…) nebo často je vůbec pokládán za nejlepšího. Není ale trochu přeceňovaný (navzdory ostatním vladařům a dobyvatelům)? Třeba i ve srovnání s jeho otcem Filipem II., který vše vytvořil z „ničeho“, jako vybudování „balkánské“ říše, dobytí a sjednocení největší světové mocnosti (Řecko v té době mnohem vyspělejší a všeobecně na vyšší úrovni, než třeba Perská říše – přestože územně a počtově menší), obrovská modernizace a reformy (armády, techniky, infrastruktury, měst, měny, celé ekonomiky, zákonů,…), nashromáždění obřího bohatství a vytvoření nesjilnější/ne­jefektivnější armády atd. atd. Na druhou stranu Alexandr to „jen“ vše zdědil – nejsilnější stát, skvělou armádu a nemalé bohatství, (a vědomosti a schopnosti), se kterými dobyl Persii a další území… jistě, musel využít vojenského génia a vůdcovský talent+vědomosti, ale to je skoro asi tak všechno (veškerá ta ctižádost a to co měl Alexandr, měl před ním už i Filip a ten rozhodně není tak často zmiňovaný… ani jiní vladaři). Zjednodušeně se dá říct, že to co Alexandr udělal, bylo, že dobyl Persii, čili vyhrál pár bitev (udělal toho víc jako potlačení povstání atd., ale to jsou detaily, nic, co by neudělali jiní). Potom, co porazil šahanšáha Dáriea, tak se mu doslova otevřela celá Persie (každá provincie ho přijala, každé město dobrovolně otevíralo brány).

Nikdo mu neupírá vojevůdcovskou, velitelskou a strategickou-taktickou genialitu ani vlastnosti správného vladaře (spravedlnost, tolerance, moudrost, vzdělenost, některé schopnosti atd. – což měl ale i jeho otec, snad i ve větší míře a i jiní historičtí vladaři). Ale často je jeho říše udávána za příkad jako nějaká největší/nejlepší v historii. Přesto, že: 1. podstatnou část tvořilo to, co zdědil už po otci a 2 skoro celý zbytek tvořila Perská říše, která byla velká a zahrnovala největší území „Alexandrovy“ říše (neopomínaje, že to dobyl na základě toho, co zdědil a co mu vůbec zbylo po otci – včetně strategie pro dobytí Persie a generálů, kteří sloužili už za jeho otce). Vlastně jenom vyhrál podstatné bitvy, aby mu pak připadlo celé to území (pak postupoval sice dál na východ až k Indii, ale to už je docela zanedbatelné ve srovnání s Balkánem a Perskou říší).

Nebo pokud on není přeceňovaný, tak je spíše několik panovníků a vojevůdců podceňovaných/o­pomíjených navzdory Alexandrovi, kterému je věnováno tolik pozornosti.
Myslíte, že je nebo není přeceňovaný… pokud vás zajímá politika, vojenství a historie.

Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? Kepler, aliendrone, Aappo před 1128 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Kelt

To je relativní a diskutabilní. Ty tvrdíš, že dělal to, co ostatní, ale na druhé straně, nikdo nedosáhl toho, co on. Uměl využít příležitost, možná měl štěstí, těžko hodnotit nějakou bitvu po více než 2000 letech. Takových dobyvatelů bylo více – Napoleon například. A vím, že když umřel a měl pohřeb, tak ho nesli a měl prázdné ruce. Dokázal hodně, získal celý svět, ale nemohl si nic vzít s sebou.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Kepler

Těžko poměřovat. Podle jakých kritérií? Velikosti dobytého území, získaného bohatství, zavedení vyšší kultury? Co takový Čingischán, Čína, Osmanská říše, Inkové a další? Jestli je Alexandr přeceňovaný nevím, ale jeho válečnické umění a vize bych nepodceňoval.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
aliendrone

Já s tebou souhlasím, že Alexandr Veliký nebyl ohledně panování nijak zvláštní panovník. Dokonce bych řekl, že spíše podprůměrný a to navzdory jeho snahám o začlenění východu (Persie) do evropského kulturně-společenského cel­ku.

Jeho říše jakkoliv veliká měla jen velmi krátké trvání (zemřel velice mladý) a prakticky okamžitě se po jeho smrti rozpadla (války diadochů). Nicméně odkaz, který po sobě zanechal (helénistická kultura) se projevil dlouhodobě, o tom žádná, stejně tak jako o tom, že to byl excelentní taktik a polní velitel. V podstatě jediný rozdíl, který ho odlišuje od jiných starověkých významných vojevůdců je RYCHLOST růstu rozlohy jeho říše. Na druhou stranu to lze příčíst faktu, že měl doslova ideální podmínky k expanzi (pevné zázemí vybudované jeho otcem) a žádné jiné nepřátele s vyjímkou Peršanů. Persie se v té době nacházela v hlubokém úpadku a byla takříkajíc „zralá na zaříznutí“.

Osobně bych ovšem upřednostnil coby lepšího (inovativnějšího) velitele např. laikům málo známého Epameinónda https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Epamein%C3%B3nd%C­3%A1s , který vykostil do té doby „neporazitelné Sparťany“, popřípadě staroegyptského Thutmose III. (s jeho excelentní a do té doby v podstatě opomíjenou logistikou). :)

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
JežíšKristus

Je naivní se domnívat, že Lexa řídil veškeré bitvy. Říkat o něm, že byl supr stratég je zvláštní, když k tomu měl stovku stratégů. V té době nebyly telefony, Lexa jen seděl na trůně a strategie bitvy se řešila na koni na místě, dvě minuty před kontaktem, kdy byl nepřítel už jakžtakž vidět.
Ani za WW2 to nebylo tak, že by Hitler zvládl nebo nezvládl dobýt Rusko. Armádu řídili generálové z první světové, občas se mezi nimi mihla i pouštní liška.

Lexa Veliký, César, Nero, Napoleon, Hitler, Stalin, Bush a Putin byli v první řadě psychopati, kteří neváhali pro své plány obětovat lidské životy.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
led

Ano, je tendenčne ukazovaný ako symbol úspešného kráľa.
Aká je skutočnosť? Malý rozmaznaný „spratek“ nadobudol vo svojej dobe vďaka trpezlivosti svojich učiteľov dobré vzdelanie. Po smrti svojho otca zdedil nielen kráľovstvo, ale aj dobre vyzbrojenú armádu. ale to mu bolo málo. Chcel viac. Vďaka svojim radcom a učiteľom vedel o bohatstve za morom a túžil to vďaka svojej hračke, dobre vyzbrojenej armáde, to mať. Vďaka svojmu netradičnému spôsobu myslenia zreorganizoval svoju armádu a v bitkách svojimi vojačikmi pohyboval netradičným spôsobom. Vďaka tomuto neklasickému mysleniu vyhrával bitky. Mal dobrých veliteľov.
Ale hýrenie a nezriadenosť života sa prejavilo aj na jeho zdraví a zomrel mladý.
Zo spomienok súčasníkov a historikov následne zostal v pamäti histórie ako
Alexander Veľký, Alexander Makedonský (priezvisko mu dali pochlebovači a historici) – kráľ, ktorý neprehrával a dobyl svet.

Takto vidím ja malého Alexa… ako cestovateľka časom.

Upravil/a: led

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
aliendrone

JežíšKristus>>> No ano, Alexandr MĚL podřízené generály, důstojníky a obecně ORGANIZOVANOU armádu. To víš, bez nich to NEJDE, nemůžeš být všude a řešit všechno.

Nicméně vůbec nerozumíš tehdejšímu vojenství. On totiž skutečně VELEL v bitvách své armádě – právě prostřednictvím svých podřízených, viz výše. Teprve 1.sv. válka definitivně „poslala velení hluboko do týlu“ (bo to technické prostředky jednak umožnily, druhak [a to především] si to vynutily).

Tím netvrdím, že každý panovník nutně musel své armádě v bitvách velet osobně. Kupříkladu během sedmileté války Marie Terezie neviděla jedinou bitvu, zato její protivník Fridrich II. Veliký osobně velel v mnoha bitvách. Kupříkladu ve slavné (a pro Prusy vítězné) bitvě u Leuthenu, kde mimo jiné pronesl ke svým generálům slavný a morálku vysoce povzbuzující výrok: „PRASATA! Chcete snad žít věčně?“ ;) :D :D

A Alexandr Veliký velel ve všech svých bitvách a nejen to, nepostával „někde na kopci“ odkud by vydával rozkazy. Nezřídka se OSOBNĚ zúčastnil bojů, to je známé. :)

před 1128 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Disraeli

JK, tak určitěěě, ještě jednu na dobrou noc! ;) 😂😂

před 1128 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Disraeli

aliendrone, neřekl bych že byl podprůměrný a to, že se říše rozpadla byla vina brzkého skonu a žádného (dospělého, kompetentního) následníka, říši nestihl zajistit, stabilizovat, ale kdyby žil déle, tak by to bezpochyby udělal. Přesto že to byla absolutní monarchie, tak chyba byla v přílišné moci (a domýšlivosti/trou­falosti) generálů, která za Alexandrova dobývání/panování pořádně vzrostla… aby ne, když se po jeho smrti prohlásili králemi. Filip by s nimi zatočil.
Spíš se snažil lidi sjednotit bez ohledu na rozdíly („i když“ částešně pod helénským vlivem – ale on ten vliv šel vlastně sám, Alexandr jinak ponechával svobodu všemu, kulturně, nábožensky, politicky atd… stejně jako Filip).
Alexandr sice hellénismus rozšířil do celého světa, ALE začal s tím už Filip (a žil-li by déle, tak se vsadím o co chceš, že by Persii dobyl… plány měl, vojsko taky, vojenského génia taky – řekl bych přinejmenším stejného jako Alexandr a do Persie už se chsytal, respektive tam už poslal své oddíly, které už se tam činily a zrovna před velkolepým započetím války ho zavraždili… a smetanu slíznul Alexandr, jak se říká).
Každopádně neměl jen mnoho talentů, ale taky plno dobrých vlastností (často je chválen za toleranci, snášelivost, svobodomyslnost,… až na to, že i Filip byl v tomhle ještě na větší úrovni) a vědomostí (výchova od otce, Aristoteles a jiní učitelé a filozofové a knihy). Obezřetný, moudrý atd atd., takže zase bych neřekl podprůměrný… JÁ ho nadprůměrným shledávám (ale zase né víc, než některé jiné).
Epameinondas hlavně vytvořil homo-elitu :D Já mám raději třeba Agésiláa nebo toho Filipa (asi nejví), pak Kýra Velikého (asi druhý), Čchin Š'-chuang-tiho a podobně (Thutmose taky a i jiné egyptské frajery). A mimo starověk taky plno dalších (mj. i pár našich: Boleslav I. Přemča Otakar, Karel IV., z ne-panovnických velitelů Valdštejn, Radecký a jiní).

před 1128 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
aliendrone

Disraeli>>> No, je to spíš věc osobního názoru. Typicky nesouhlasím např. s: " Přesto že to byla absolutní monarchie, tak chyba byla v přílišné moci (a domýšlivosti/trou­falosti) generálů, která za Alexandrova dobývání/panování pořádně vzrostla…"

To je trochu protismyslné – jestli jsi DOBRÝ absolutní panovník, tak JAK můžeš připustit, aby něco takového bylo vůbec možné? Podívej na Stalina – ten věděl jak na to a to zdaleka NEBYL absolutní panovník, celou dobu vládl díky osobně oddanému politbyru. A i když se dočasně po německém vpádu a úvodních katastrofách zhroutil, NIKOHO ANI NENAPADLO převzít otěže moci. Pokorně počkali s a prosíkem přilezli, aby se Josif proboha ujmul o5 kormidla. A ruku na srdce – se slávou a mocí SSSR to šlo od jeho smrti z kopce. Nikita ještě stíhal těžit z úspěchů, které z převážné části lze připsat Stalinovi (kosmonautika, jaderné zbraně/ponorky), ale i to šlo nakonec do kopru. :)

Fakt, že Alexandr nebyl schopen zajistit kontinuitu říše (a že na to čas MĚL!) je sám o sobě dostatečně výmluvný. Ono i ohledně těch Alexandrových „dobrých vlastností“ je to také diskutabilní – viz vypálení Persepole apod. Venkoncem se asi shodneme, že i jinak katastrofický panovník jako Tímur Lenk (mimo jiné TAKÉ skvělý taktik a vojevůdce) ohledně „říšské úspěšnosti“ byl na tom MNOHEM lépe. ;) :)

No a že Epameinóndás vytvořil elitní supergardu buzíků, eh, no co je na světě bez chyby. Přičítám to právě tomu novátorství, které je u něj TAK výrazné. Konec konců podstatné jsou výsledky a ty jsou nezpochybnitelné – dokázal něco nepředstavitelného. Za srovnatelných podmínek porazil stovky let neporazitelné ultimátní militaristy Sparťany, kdežto Peršané dostávali od Řeků doslova TRADIČNĚ nakopáno do prděle už do bitvy u Marathonu jak na běžícím páse. ;) :)

před 1128 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Disraeli

Stalinova moc byla obří nejen kvůli tomu, že to byl diktátor, ale diktátor v totalitě (diktatura ideologie, totalitarismus). A pro stalina tohle všechno pracovalo, ideologie, strana, byrokracie, policie, tajná polciie, fanatismus, hrubá síla,… všechny státní složky, ovládal i sourkomý život (skrze ideologii, stranu).
Negativní absolutní monarchie (despocie) je negativní autoritarismus, ale to se v ničem nemůže rovnat s totalitarismem (omezení a kontrola ve všem, včetně sourkomého sektoru, omezení společnosti v základních právech),. atd

před 1128 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Disraeli

Kááámo: hlavní rys absolutní monarchie není absolutní moc, ale absolutní MONARCHIE (to slovo ‚absolutní‘ se neváže k moci, jak se DRTIVÁ většina mylně domnívá, ale vyloženě jen k ‚monarchii‘ a znamená to především, že se jedná o ÚPLNOU monarchii → dědičná hlava státu i VLÁDY – což je v tomto případě jedno a též. Dávno než vznikl název absolutní, absolutismus nebo konsitutční, tak existovala jen „monarchie“ – ale byla to právě absolutní monarchie, protože takové dřív byly všechny). Neplést vyloženě s absolutismem – snaha o panovníkovu suverenitu, centralizace, silný dvůr, specifický politický systém (Ludvík XIV. a spol).
Když pominu evropský středověk, tak celý starověk a celý oreintální, africký svět, ale i americké civilizace byly absolutní monarchie (přestože některé teoraktické, jiné se zasoupením šlechty/aristo­kracie, jiné teokratické, kapitalistické nebo jen absolutní atd.). Všechny království ve starověku, egyptská říše, persie, MAkedosnké království/říše, Chetité, Sumer,… Čína, Japonsko, Osmanská říše (už sjme ve středověku a později), Safiovci, středověká Evropa až po novověk (a některé i později), … všichni francouzští panovníci před Ludvíkem vládli v asbsolutní moanrchii (aristokratické, feduální -což to dost usměrňovalo/o­vlivnovalo, hierarchistické, teokratické,…), třeba i Jindřich IV. Nutno podotknout, že snad zrovna za Ludvía XIII ne, protože on přenechával vládu prvnímu ministrovi, kardinálu Richeliemu (kvůli lhostejnosti a nezájmu o vládu a stát).
V absolutní monarchii dokonce může být i parlament (který panovníka omezuje). Ale častější je nějaká rada, které panovník sám předsedá (funkce: vláda i parlament, jistou součástí MŮŽE být i soud, kde je teokracie, tak i kněží/nábožen­ství).

Pro zjednodušení:

1. Konstituční monarchie = monarchie + demokracie (dědičná hlava státu, volená hlava vlády). Ta se dále může dělit, zbytek upřesňuje politický systém.
Negativní forma: diktatura (premiér nebo někdo, nějaký vůdce kdo převezme moc jako diktátor ale ponechá monarchii) nebo totalita (jen fašismus, komunismus s monarchií si odporuje), klidně ve volbách – ale byly jen kolem druhé světové, jinak moarchie nejsou k diktatuře/to­talitě náchylné a je to označení převážně pro nedemokratické republiky.
Ekvivalentem: parlametní republika.
Panovník nevládne, je symbolický, reprezentativní, má nějaké pravomoce a povinnosti, čistě ale jen hlavy státu, min. pravomoce, Vláda a parlament můžou jednat v jeho jménu/zastoupe­ní,ale to je opět jen symbolika a nic to neznamená.

2. Absolutní monarchie = „čistá“, úplná monarchie (dědičná hlava státu i vlády), čili panovník má hlavně výkonnou moc. A kolik té moci má jestli celou nebo se na vládě aktivně spolupodílí) nebo jestli má i moc soudní nebo zákonodárnou (a kolik) to už upřesňuje politický systém… Podstatné je, že monarcha, čili PANOVNÍK, VLADAŘ V-L-Á-D-N-E (to jsou šoky, že by panonvík skutečně panoval… a přesně to znamená absolutní monarchie).
Negativní forma: despotismus/tyranie (panovník sám je tyran, pravděpodobně vládne nezákonně, má NEZÁKONNĚ neomzenou moc, kterou utlačuje lid a omezuje jejich práva).
Ekvivalent: prezidentská republika (prezident je hlavou státu i vlády… je to totéž, co abs. monarchie, jen je volený/dočasný, nedědičný). Má snad prezident neomezenou moc, je to automaticky despocie nebo diktatura?

V dřívějších dobách neexistovala dělba moci, takže pro absolutní monarchi se tak nějak vžilo, že vládnou neomezeně. A skuteně, i když už později v renesanci koncept dělby moci existoval (on by ostaně už ve starověku v jisté formě), tak je dělení moci v absolutních monarchiích méně častě (protože dělba moci je neefektivní a je to sra*ka), to ovšem TÉŽ NEZNAMNENÁ, že má panovník neomezenou moc, ale že má třeba výkonnou (plnou nebo částečně omezenou) a i soudní a zákonodárnou, ale NĚKÝM/NĚČÍM ze zákona/polit. systému omezenou (soudci/soudem, radou, šlechtou,…).
Třeba osmanští sultáni (nebo perští nebo jiní orientální/východní vladaři) byli typičtí absolutní vladaři, byli mnohem „absolutnější“ než třeba Ludvík XIV, ALE ani oni si (ze zákona/systému) nemohli dovolit vše – podléhali třeba soudu nebo některému činitelovi v určitých pravomocích, nemohli nařídit co chtěli,… dnenšní dmeokratické orgány v republikách můžou de facto cokoli, „přestože“ jsou tam ony 3 moci oddělené a každou z nich vykonávají skupiny (ale když se shodnou, můžou, co chtějí).
Nemluvě o tom, že reálná absolutní moc neexistuje, i když by teroeticky byla veškeré politická moc v rukou jediného vladaře, není neomezená: je omezená přirozeností, lidskou a jinou omezeností (co je v ldiských silách), deverzifikováním (přenesením pravomocí/povin­ností na jiné), ale hlavně tolerancí (tolerancí vojska, jiných vysoce postavených, lidu a podobně… i když to nejsou zákonem daná omezení) a tedy i kulturou (tradicemi, povinnostimi, zvyky).

Negativní (nedemokratická) republika: diktatura nebo totalita. A republikánští diktátoři byli v historii mnohonásobně krutější a prostě horší, než nejhorší panovníci despoti. REpublika/demor­kacie plodí největší zlo (ne demokracie sam o sobě, ale to v co se svrhne… diktaturu/totalitu, anarchii). Navíc, když se bavíme o republice-totalitě, tak to není žádná moanrchie (deifinitivně), ani absolutní moc, ale totalitní… snažcí se řídit vše sourkomý i věřejný život do detailů (ideologická diktatura, fanatismus,…).
Takže tak.

Já jsem monarchista, jsem pro absolutní monarchii (dědičná hlava státu i vlády – což je totéž). ale nejsem pro vyloženě neomezenou moc, ale nejsem pro dělbu moci (poslední dvě si neodporují. Že má někdo třeba všechny tři moci, nezanemná, že je má v omeřené míře).

Ke zbytku: To sice asi jo, ale musíš se vžít, Alexandr sice vládl, ale hlavně dobýval, bez dědice se něco takového opravdu neudrží a kdo by počítal s tím, že tak brzy zemře…
Tamerlán byl geniální vojevůdce (i když podle mě o něco míň než Filip, Alecandr), ale krutý jak cyp (genocidní) a rozhodně to nebyl nějaký obratný vladař, to vůbec. :P

před 1128 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Disraeli

Že má někdo třeba všechny tři moci, nezanemná, že je má v *neomzené míře.

před 1128 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Disraeli

Těmi negativními formami míním negativní opozita, čili:
konsittuční monarchie je demokratická (demokracie,vollby) NEBO nedemokratická (diktatura, toatlita).
Absolutní monarchie je spravedlná (zákonná, panovník vládne svědomitě, spravedlivě, a podobně.. demokratická se vlyoženě nedá použít, protože tohle je halvně symbol pro volby. přestože volby nezaručují „demokracii“ a demokracie není synonymem ke správná nebo spravedlivá). POKUD spravedlivá není, pak je to despocie – nezákonná nebo utlačovatelská, prostě v tom smyslu despotická: tyranská, krutá, nesprávná (většinou obojí, nezákonná i nespravedlivá).

Každopádně absolutní monarchie je nejefektivnější (i nejstabilnější atd.) forma vlády, obzvlášť se správným politickým systémem.
Dnes skoro nikde není, snad jedině Omán, jeden z nej polit. systému dneška, ale stále má mnoho chyb (v historii byly lepší a může existovat ještě lepší). Ostatní formy vlád se sebelepšíí systémem (politickým i ekonomickým) nejsou a nemohou být tak dobré, jako absolutní monarchie s dobrým systémem… kdo je monarchista a vidí výhody v děděná hlavě státu (připravednost, kontinuita, důstojnost, atd atd.), tak musí být blázen, že nevidí ty výhody i v děděné hlavě vlády (podporovatelé konstituční monarchie a odsuzovači absoltní monarchie jsou buď pokrytci nebo blázni… nebo podléhají tomu, že absolutní monarchie „je despocie“ nebo „je nespravedlivá“ nebo že panovník má „totálně absolutní moc.“ Blázni (bez znalsotí) budou říkat, že absolutní moanrchie je něco jako despocie nebo nedej bože diktatura (naprostý nesmysl). Já jsem vyloženě proti jakékoli formě diktatuře a totality, hnus, jeden z nejhorších systému, ale jsem pro absolutní monarchii (bohužel její význam lidi nechápou… kolikrát ani samotné monarchie, třeba i konstituční nebo vůbec většiny politických/po­litologických pojmů). Republika se zvrhává v diktaturu, totalitu, poměrně snadno i v anarchii/chaos, nepokoj, neprsotou neefektivitu, složitsot i nespravedlnost. Nejsem jejím odpůrcem, mám neutrální názor (protože republika i monarchie jsou neutrální – význam doplňují dlaší věci jako typ, vedlejší formy vlád, systémy), ale jejím příznivcem rozhodně nejsem ani demokracie (ve smyslu voleb vlády/halvy státu).
Konstituční moanrchie jsou zase demokraticky stabilnější, než republiky,

Ty ses taky rozepsal, tak jsem tě trumfl, ale prostě absolutní moanrchie neznamená automaticky neomzenou moc. ;) A už vůbec ne nic negativní (je to pozitivní forma vlády – pro mě nej -, negativní je despocie). :P
Abs. moanrchie byly v historii nejčastěji (i dkyž v různých kulturách nebo různých systmech a společenském uspořádání). Republiky nyní převažují, od 20 století (USA, propagace republikanismu, radikalismu, využití situací, konec 1. světové, konec druhé světové, diktátoři – diktatury, komunismus), ale to neznamená, že jsou lepší.

před 1128 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Disraeli

Wiki nevěř…ta v politologii nezměrně pokulhává (co jiný jazyk, to taky kolikrát jiné definice, autoři atd.. každý si tam píše skoro co chce a jak chce).

před 1128 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
aliendrone

Disraeli>>> Trochu se v těch komentářích ztrácím (tlačí mě čas), ale je jasné, že v tom máš zmatek.

  1. Konstituční monarchie je vláda panovníka nějakým způsobem OMEZENÁ, např. ústavou. Ta mu určuje/vymezuje jeho pravomoci. S tímhle omezováním panovnické moci se začalo hluboko ve středověku (např. známá Magna charta libertatum).
  2. Absolutní monarchie je vláda panovníka neomezovaní nikým a ničím. Nejlépe to vystihuje výrok Ludvíka IV. : „Stát jsem já!“ Fakt, že měl absolutní monarcha k ruce nějaké ministry a obecně státní správu ještě neznamenal, že není jediným zdrojem veškeré moci a práva ve státě. Třeba Ludvík IV. klidně MOHL svolat generální stavy (kdyby chtěl), ale místo toho vládl osobně, prostřednictvím svých ministrů, které o5 osobně jmenoval dle vlastní libosti. Stejně tak dle vlastního uvážení vyhlašoval zákony, uděloval milosti, vyhlašoval války i daně atd. atd. Něco takového konstituce neumožňuje, panovník je VŽDY nějakým způsobem právně OMEZEN. To je ten zásadní rozdíl.

Tudíž tvé tvrzení, že: " to ovšem TÉŽ NEZNAMNENÁ, že má panovník neomezenou moc, ale že má třeba výkonnou (plnou nebo částečně omezenou) a i soudní a zákonodárnou, ale NĚKÝM/NĚČÍM ze zákona/polit. systému omezenou (soudci/soudem, radou, šlechtou,…)." jak píšeš je mylné.
Jakmile je panovník nějak omezen (kupříkladu stavy, které mu musí odsouhlasit daně), NENÍ to absolutní monarchie. Jde třeba o STAVOVSKOU monarchii (předchůdce absolutní monarchie). ;)

Ohledně Osmanů – přesně se jejich forma vlády nazývá „orientální despocie“. Monarchií jsou různé typy, kupříkladu může být i VOLENÁ (u nás uplatněno za Jiřího z Poděbrad). A ohledně „neomezené moci“, souhlasím, že ta skutečně neexistuje. Vládce se prostě NEZBYTNĚ MUSÍ opírat o nějakou podporu (ať již šlechty, kněží, měšťanstva, jiných soudruhů…).

BTW – Stalinova moc BYLA omezena a forma vlády v SSSR na tom nic nemění. Nikoliv ovšem REÁLNĚ právně (byl povětšinu kariéry jen generálním tajemníkem strany, tedy žádná výkonná a ani soudní či zákonodárná pravomoc). Byla omezena (viz výše) právě tou podporou ostatních. Vysvětlím – když rozpoutal předválečné „čistky“, potřeboval na to Ježova (a Ježov účelově se Stalinovým souhlasem sjednotil všechny sovětské tajné služby a organizace včetně vojenskéhop zpravodajství do jedné). Taková koncentrace moci u jedné osoby ovšem u politbyra v dlouhodobé perspektivě budila hrůzu, proto NEBYL problém Ježova „když bylo po všem“ popravit. Stlinovi stačilo jen politbyru předložit „důkazy“, které nashromáždil Ježovův nástupce Berija. A na Beriju si Stalin zase „pěstoval“ Abakumova, eh, to je na dlouho. Každopádně KDYBY měl Stalin ABSOLUTNÍ moc, nemusel by se s něčím takovým zdržovat. Prostě by Ježova odvolal a nechal popravit jediným rozkazem BEZ nějakého schválení politbyra, chápeš? ;) :)

před 1128 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Disraeli

Ale dej pokoj, Jdi ty… 😂😂😂😂

před 1128 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Disraeli

Tak znova,
absolutní monarchie, vláda pavnovníka. Absolutní (=úplná) monarchie. Dědičná hlava státu i vlády. Absolutní je monarchie ne moc (znovu ti říkám,kašli na tu wiki, to raději zkus anglickou wiki, jako head of government). A když chceš v tomhle té wiki věřitt, projdi si starověké, různé středověké a orientální monarchie (ve státním zřízení je napsáno absolutní moanrchie.. a proč asi? Protože to bylyl absolutní moanrchie).
Stavovská monarchie předchůdce absolutní… tak určtiě, přestože absolutní moanrchie tu máme de facto od pavěku… 😂
konstituční monarchie, vláda premiéra (a spol), volby. Částečná monarchie, monarchie+demo­kracie.

Tnovu ti říkám nepleť si to z absolutismem (Ludvík XIV) – centrralizace, byrokracie, dvůr, neomezená moc panovníka nebo o její snahu, merkantilismus,…

Omezení je v něčem jiném. Koonstituce taky. I absolutní monarchie jsou konstituční (de iure nebo i de facto, každý stát má ústava/je ústavou, ať už psanou nebo nepsanou – a pokud psanou – tak třeba dodržovanou nebo ne,…).
Ale hele, mně je to jedno, ale prostě ne, máš tam mega chyb, žádná orientální despocie, žádná neomezená vláda, atd atd,… Ale žíj si v tom, když budeš spokojený, nebudu machrovat, ale mámnačteno dost politologikých knihy a učebnic. :P

před 1128 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
aliendrone

Disraeli>>> Jde o terminologii, pokud nevysvětlíš jaký je rozdíl mezi „absolutní monarchíí s nějakým omezením“ (a jakým) a jinými druhy monarchií (nějak omezených) , asi nedojdeme ke stejnému. :)

Ona totiže NEEXISTUJE nějaká „napůl“ monarchie či „méněmonarchie“, stejně tak jako nějaká „vícemonarchie“. Monarchie buď JE nebo NENÍ. A nezáleží na jejím typu. Stejně tak jako plněný ovocný knedlík je STÁLE plněným ovocným knedlíkem, jakkoliv jednou může být švestkový, jindy jahodový nebo meruňkový. Stejně takové jsou i monarchie a je fuk, jestli je absolutní, konstituční, parlamentní nebo jiná.

No popřemýšlej – jaký má smysl tvá „definice“ že „absolutní monarchie JE konstituční“? To bys mohl třeba v matematice konstatovat, že KAŽDÁ JEDNIČKA JE DVOJKA. A přitom vímweš, že to tak NENÍ, hodnota 1 je JÏNÁ, než hodnota 2 atd. ;) :D :D

před 1127 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Disraeli

Ty seš kotě v botě ;)
Přesně to ten název znamená. Absolutní monarchii ozančuje TAKOVOU monarchii, která je absolutní (whoa!), tedy zosobněnou monarchii, úplnou monarchii. Hlava státu, hlava vlády,… to je zde monarchie, kde takové dřív byly všechny (před vznikem konstitučních – a hlavně jejich definování). Bezvýhradní monarchie, kde není hlava státu oddělena od hlavy vlády (jako v kontituční moanrchii, která je oddělena od politických mocí a je to jen čistě hlava státu) a vládne. Avšak nemusí (ale může) mít zákonně neomzenou politickou moc (všechny tři složky v neomezené míře… ale takové skoro žádné avs. monarchie nebyly – vždy byly ze zákona/systému něčím omezené, i když výkonná moc zpravidla ne).

Když už jsi zmínil, že něco nemůže být jen napůl, tak by sis měl vyhledat třeba hesla jako „semi-constitutional…“ nebo „semi-presidential…“ ;)

A já netvrdím, že je něco v monrachii napůl. Ne přímo v tom smyslu, jinak to může být roz/děleno (složeno s více částí)… a žádná forma vlády není sama jediná, vždy se skládá z několi, z nichž jedna převažuje. Skládá se ze systémů (polit. a ekon.) a z dalších (vedlejších) forem vlád (to upřesňuje ten systém), které doplňují tu hlavní.
Můžeš mít absolutní dědičnou moanrchii (nebo volenou), může být feudální, merkantilní, otrokářská nebo kapitalistická (což platí i pro jiné formy vlád/států, tohle se týká vyloženě ekon. systému a rozdělení společnosti), z jiného soudku dále aristokratická, teokratická nebo zbožštělá, byrokratická, stavovská, atd atd,…
Absolutní monarchie má jednu hlavní formu vlády (a další/vedlejší upřesňující) – což je monarchie. Konstituční monarchie má 2 hlavní formy vlád (monarchie a demokarcie).
Pro příklad celé pojmenování formy vlády nebo celého státní zřízení může být třeba takové: absolutní dědičná monarchie, unitární, kapitalistická a další (a nebo může být jiná jako feudální, nebo volená, nebo parlamentní, nebo federační atd..).
U těch, co jsou pokrytecké (diktatury) se může rozlišovat ještě de iure (co sami o sobě právně říkají, že jsou) nebo de facto (co ve skutečnosti jsou).
Republiku taky můžeš mít parlamentní nebo prezidentskou, ale tím to rozhodně nekončí (systéme a další formy vlád)… demokratická nebo nedemokratická, dále třeba byrokratická, aristokratická, oligarchická, ochlokratická, otrokářská, teokratická, anarchistická,… z jiného dělení zase unitární, feerální nebo unijní atd.

Ale víc už na to kašlu, snad tady na posledním jednoduchém příkladě to pochopíš: dá se to ještě rozdělit na formu STÁTU (a nikoli vlády). Takže pro zjednodušení, máš dvě formy státu (když nepočítáme vyjímku jako třeba anrchii/bezvládí nebo v jistém směru třeba teokracii): republiku a monarchii (pojmenování čistě podle hlavy státu) a PAK teprve máš formy vlád (kterých je velká spousta, z nichž mnohé už zaniklé).
Takže konstituční monarchie je z pohledu formy STÁTU monarchie, ale z pohledu formy VLÁDY demokracie (volby, premiér, vláda/parlamen­t,..). Absolutní monarchie je monarhcií, jak podle formy STÁTU, tak podle formy VLÁDY (protože panovník vládne ;)). A ježíšku na křížku, přesně TOHLE ten název absolutní znamená a označuje, je to ÚPLNÁ monarchie… ale každý druh moanrchie nebo i republiky může vypadat úplně jinak (podle politických a ekonomickcýh systému, které to dále upřesňují a definují… jakož i rozdělení a výkon moci, typy orgánů atd.).
Ale těch forem vlád je vždy více (jak už jsem zmiňoval, není to jen demokracie nebo monarchie). Když moarnchie tak jaká, když republika, tak jaká.
U nás máš třeba režim systém formu státu, formu vlády, státní zřízení a podobně… ale třeba v angličitně pro tohle všechno (kromě systému) mají jediné slovo Government a tam se vyíše VŠECHNO, co tam spadá (jaká ta monarchie/republika je, z čeho se skládá, co je tam důležité – z hlediska moci, jaké systémy má)…
ŠLUS , mio dio :P

před 1127 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Disraeli

… míněna vyloženě třeba poloprezidentská republika. ;)
Parlamentní republika… prezident nemá skoro žádnou moc (drobky a to ještě omezené).
Poloprezidentská… prezident má moc, se kterou se s někým dělí (parlament), s tím, že prezident může mít třeba i převahu nebo se vzájemně oomezuj ves tejné míře. Zpravidla má zákonodránou moc (francie, rusko…)
Prezidentská… prezident (hlava státu) je zároveň hlavou/předsedou vlády, má výkonnou moc (často v omezené míře).

před 1127 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Disraeli

Kelt, co je to, co nedosáhl nikdo jiný (slyšel jsem to už víckrát)? Vytvořit nebo dobýt říši ? (to udělali i jiní a byly i větší říše, než jeho – a hlavně i trvalejší). Vyhrát bitvy? Dobrá strategie a taktika? To vše měli i jiní (srovnatelné). Ale co je to, co dosáhl jen on a nikdo jiný? Svět nedobyl, říše to byla velká, ale vytvořil ji hlavně díky dědictví a vyhrané bitvě. Plno jiných říší bylo větších…
Já ho nijak nedehonestuji, pokládám ho za JEDHNO Z největších panovníků a dobyvatelů, ale říkám, že takových bylo víc, včetně jeho samotného otce, který je velmi opomíjený. Co ho ale staví nad ty ostatní, když je velmi často už po tisíceletí považován za toho NEJ?

před 1128 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Kelt

Disraeli, já jsem uvedl svůj názor a přiznávám, že v oborech vojenství a politika a historie nejsem odborník na svém místě. Ale to na těchto stránkách snad nemůžeš očekávat. Pokud tě to zajímá, určitě najdeš zajímavé informace jak na internetu tak v odborné literatuře. Zkus kontaktovat nějaký historický ústav, katedru historie, vojenství a pod.

před 1128 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek