To že je otázka v životě důležitá, si můžete připomenout v mé otázce.

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/v-cem-tkvi-tragedie-lidskeho-zivota-nenachazi-li-clovek-odpovedi-nenaleza-li-otazky-na-nez-je-treba-hledat-odpovedi

„V čem tkví tragédie lidského života? Nenachází-li člověk odpovědi / nenalézá-li otázky, na něž je třeba hledat odpovědi?“
–
Dějiny filozofie mám moc ráda, často nad nimi přemýšlim, tzv. emanuji – z dokonalého vyvozují méně nedokonalé.

Jenže ne každý filozofii uznává, i zde se objevilo několik reakcí, že filozofie není věda, ale pavěda. I když nejde o typickou vědu. Neuvědomují si, že tato věta, ktrá vznikla na základě údivu a je zaměřena spíš na oblast duchovna.

Každého věc, stejně jako mně nevadí ti, kteří uznávají náboženství. Je třeba ale toleranace a neodsuzovat jiné, pokud svými názory neobtěžují.

Immanuel Kant vymezil úlohu filosofie třemi otázkami: „Co mohu vědět? Co mám činit? V co mohu doufat?“, které lze shrnout do jediné: „Co je člověk?“
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Filosofie

Nemusí jít jen o otázky filozofické, ale o dobré otázky.

„Psycholog V. Snětkov popisuje sdělený význam otázky jako „sumu všech možných odpovědí implikovaných otázkou“ (Snětkov 1999, s. 92). Z toho plyne, že „dobrá otázka“ je taková otázka, která vytváří široký prostor pro možné alternativy. Tentýž autor udává několik funkcí, jež otázky mohou plnit. Mezi ně patří získání nových informací, osvětlení již známého faktu, změna tématu hovoru, inspirace ke správné odpovědi, projevení vlastního názoru nebo hodnocení nějaké situace a změna duševního a citového stavu tazatele (Snětkov 1999, s. 93).“

http://www.kri­tickemysleni.cz/klis­ty.php?co=klis­ty5_jakseptat

http://www.hup­tych.cz/literar­ni-cinnost1/aforis­my/nezaboli-jazyk-dobreho-slova-antologie-ceskych-aforistu-19-20-stol

„Více než jeho odpovědi vypovídají o člověku jeho otázky“ Stanislav Komenda

„Žádná otázka není tak malá, aby si nezasloužila na svém konci otazník.“
Rudolf Křesťan

Z toho plyne, že se mnozí neumí ptát – je to vidět i zde. Proč to tak je, zřejmě málo přemýšlejí.

Mnozí se domnívají se, že na jejich položenou otázku existuje jen jedna jediná odpověď, kterou si chtějí potvrdit, jiné neuznávají. Ale neuvědomí si, že odpovídající nalezli jinou správnou odpověď, která jim může rozšířit jejicjh obzor.

Upravil/a: annas

Řekl bych, že to spíše souvisí s přirozenou inteligencí a vzděláním, ne, že by to byla vlastnost „některých etnik“. Se vzděláním přichází spousta dalších otázek, každý nový poznatek přivodí deset dalších otázek. Nevzdělaný člověk nemá potřebu přemýšlet o něčem hlubším, protože tomu nerozumí.

Myslíš otázky typu „jak protáhnout velblouda uchem jehly“, „kolik andělů se vejde na špičku jehly“, nebo „proč vesmír je takový, jaký je“? Na první odpověď zde: https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Velbloud_uchem_jeh­ly . Na druhou otázku najdeš možná odpověď zde: http://www.as­trologie.cz/fo­rum/file/forum-4599-13-Kolik_se_vejde_an­delu_jehlu.pdf . Na tu poslední odpověděl Stephen Hawking: „Kdyby vesmír byl jiný, nebyl by zřejmě nikdo, kdo by položil tuto otázku“.

Ano, určitě, velmi by to prospělo. Ale možná každý nemá buňky být filosofem, stačí, když má srdce otevřené. To je jistější cesta, menší riziko bloudění. Samozřejmě rozumu je třeba využívat nejen k zajištění živobytí – jedli,pili,stavěli a sázeli, ženili se a vdávali,… a pak přišla potopa. (tak nějak to říká Ježíš)
Druhá věc, která se zdaleka nevyhýbá ani filosofům, je lenost těla. Proto bylo kdysi tak populární Benediktovo: „ora et labora“ – modli se a pracuj (doufám jsem to nepopletl.)

Ne, není to důvodem ani jedním z důvodů.
Důvodem zaostávání je něco jiného.