Je horší fyzická, nebo psychická bolest?

Fyzické zranění se zahojí. Újma na psychice nikoliv.

Psychická myslim, ale i fyzikcká může být hrozná…

Psychická bolest, vlastně, není bolestí. Nejsou u ní aktivována ta příslušná nervová zakončení, nevysílají, pro bolest typické, signály do mozku, atd. Psychická bolest je, spíš, směs pocitů a emocí, hněvu, beznaděje, pocitů vnitřní prázdnoty, lásky a nenávisti zároveň atp.

Fysická bolest je horší – byl-li bys tázán právem outrpným, tak blbě bys se neptal! 😅 V praxi když někoho bolí, jde k lékaři, lékař (více či méně úspěšně) najde příčinu bolesti, do té doby bolest utlumí medikací. S psychickým traumatem jde k lékaři málo kdo, ale zároveň málo kdo se s ním umí vypořádat sám. 😅

Tendence lidské psychiky jsou neřešit, uložit do nevědomí. Ano, jsou to mechanismy z doby lovu mamutů, tehdy byly praktické. Jenže dnes nám komplikují žití, vznikají z toho různé mindráky, bloky, poruchy, úchylky.

Pokud jsou něčí city zraněny, tak jako hluboce, tak ten modus operandi toho zranění je u každého stejný, liší se jenom způsob vypořádání a jeho délka. Ale fasis jsou stejné. Stačí to znát, nebránit se tomu, nebát se toho, pustit to k sobě, prožít si to. No jo, zní to banálně. A i to banální je! Jenže většina lidí to neví. 😅🤪

U každého to může být jiné.

Asi psychická

Jednoznačně psychická. Nejde o bolest, ale o peklo. O něco, při čem na nějakou bolest, třeba při trhání nervů ze zubů, zcela bez umrtvení, zapomenete. Bolest fyzickou, vydržím jakoukoli. Psychické nemoci, jsou to nejhorší z nejhoršího co může člověka potkat. Nakonec, dnes už dovedeme opravit skoro vše, vyměnit orgány. Vyříznout i nádor z mozku. Ale peklo úzkosti, schizofrenie, fóbií atd.. To je věda.

Samozřejmě, je nepřeberné množství různých problémů, i různých intenzit. Za život jsem ve své blízkosti měl několik těžkých případů schyzofrenie. Jak velká tíseň to musí, být, že z nesnesitelnosti dovedla dva mé blízké přátele, až k sebevraždě? Bodnutí nožem, postřelení, přejetí vlakem, nebo cokoli vás napadne, není tak strašné aby jste se nepokusili, dále žít.

Kdežto psychika, dovede vytvořit takové peklo, ve kterém vyhodnotíte, že pro vás bude vysvobozením smrt..

Tak jak strašné to musí být? No tak si to představte, co tak hrozného by jste musel zažít, aby jste překonal pud sebezáchovy a zvolil raději smrt? Přitom často jde tomu člověk naproti, jelikož ho ve škole učí všechno, jen né to, jak žít. Spokojeně, co je důležité.. né peníze, co je cenné?, Ne zlato, šperky, ani vymoženosti. Co má nějakou hodnotu? Ne bezduchá zábava.. Co je prospěšné? Ne otroctví v toxickém prostředí, bezduchá mediální zábava, a už vůbec né zábava stylem podlévání mozku v hospodě. Přijde mi při pohledu na společnost, jakoby zde lidé byli z donucení proti své vůli a dělali vše pro to, být zde co nejkratší dobu.

psychická dlouhodobě, pokud se pomine nějaký fyzický extrém.

Obě varianty stojí za pendrek. Ta fyzická časem zmizí, zmenší se, případně se utlumí léky. S tou psychickou je to daleko komplikovanější a mnohdy se propojí Obě bolesti a stane se z ní jedna nesnesitelná. Některé vážné duševní poruchy doslova a do písmene způsobují fyzickou bolest.
Lidé, kteří si ubližují říkají, že to dělají, aby se zbavili bolesty duše, což ta bolest tělesná přehluší, tedy alespoň na čas. Zažila jsem Obě dvě, ale změřit jejich míru nedokáži, nevím jak. Každopádně pro mě je asi horší ta duševní, i když.....