Neptam se jestli to někdy lidé dokážou, ale jen jestli věříte, že by to nějak bylo možné.
Myslím ovládání okolních atomů/molekul (a vůbec těch nejmenších částic), jejich vlastností, složení, seskupení… tím by vlastně člověk dokázal ovládat (tvořit/ničit) jakoukoli hmotu a stal by se skoro bohem (z hlediska vědy). Takovými částicemi je totiž tvořena celá existence = vše je jimi tvořeno. Dalo by mu to proto neuvěřitelnou moc a mohl dělat snad prakticky cokoli.
Věříte, že by to nějak mohlo být možné?
Zajímavá 6Pro koho je otázka zajímavá? annas, dudu, Kepler, hapiky, aliendrone, MartGrin před 1938 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Všechno co je složeno z atomů, budeme v určitém bodě v budoucnosti schopní stvořit. Atomy ale nejsou nejmenší nám známé částice, ze kterých se skládá hmota. Nejmenší jsou kvarky, bosony a leptony. Neexistuje důvod, proč bychom nemohli stvořit cokoliv, co se skládá z atomů. Je k tomu zapotřebí jen ta správná technologie. Takže ano, lidé budoucnosti (ačkoliv s dnešními lidmi budou mít jen málo společného) budou mít stejnou moc, jakou by dnešní lidé připisovali pouze bohovi.
4Kdo udělil odpovědi palec? dudu, Rokio, Henry1660, aliendrone
před 1939 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Tedy s molekulami dovedeme dělat neuvěřitelné věci od dob zrození chemie. To je holt vlastnost atomů a jejich elektronového obalu, o tom ta chemie je. Znalost složení jádra atomů je úplně jiná liga. Hmota a energie jedno jest, tak pravil Albert. Hmotu ani energii nelze zničit, jen vzájemně proměnit.
3Kdo udělil odpovědi palec? dudu, Henry1660, aliendrone
před 1939 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Ale my už to tak trochu umíme. Tvoříme nové transurany (prvky, které v přírodě neexistují), umíme i polapit foton (tím myslím tak, že nedoje k jeho pohlcení a nejen to, my ho umíme i detekovat ANIŽ bychom ho nějak ovlivnili) a přinutit elektrony třeba k tomu, aby procházely látkou bez odporu (supravodiče). Jsme teprve na začátku, před 100lety se o tomhle nikomu ani nesnilo. ;) :)
Jinak – vlastnosti atomů se odvíjejí od jejich jádra (počtu protonů), který je určující pro atomový obal, z něhož pak plynou CHEMICKÉ vlastnosti atomu. Stačí vstřelit do jádra proton a (pokud se zachytí, jednodušší je vstřelovat neutrony, což ale nezaručí vždy vznik jiného prvku, pouze izotopu) hnedle máš jiný prvek s jinými vlastnostmi. Odkud si myslíš, že se bere plutonium do jaderných zbraní? No z množivých reaktorů, kde běžný uran U 238 obohacený izotopem U235 (ten je tam kvůli štěpné reakci – palivo), ten pohltí neutron z jaderné reakce, mění se na U239, poté samovolný rychlý dvojnásobný betarozpad na Np 239, následně na Pu 239 a hurá, máme další matroš na bombu! :)
0 Nominace Nahlásit |
Pokroky v chemii vidíme za posledních 50 let velmi zřetelně. Dokážeme připravit určité látky jako nanomateriály a můžeme tak ovlivňovat jejich vlastnosti. Takže možná půjdeme ještě dál a budeme připravovat piko nebo femto materiály a to už budeme na úrovni atomových částic. Léčiva, barviva a jiné materiály s vlastnostmi které potřebujeme, o tom se vědcům před sto lety ani nesnilo. Můžeme připravit díky technologiím nejrůznější materiály s požadovanými vlastnostmi, ale musíme si uvědomit, že platí přírodní zákony a proti nim nelze jít.
0 Nominace Nahlásit |
Já osobně si myslím, že ve vědě je možné všechno. Jen je potřeba mít někoho, kdo se tím bude zabývat
0 Nominace Nahlásit |
Obor „kvantová mechanika“ existuje a tímto směrem se bádá. Zejména
na hadronovém urychlovači ve Švýcarsku (CERN).
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/cern-mel-znicit-vesmir-proc-se-tak-nestalo-nikdo-netusi/r~c59420e03b7811e5b286002590604f2e/
Nicméně o kvantové mechanice toho víme tak málo jako o vesmíru. Znalosti se ale budou zákonitě prohlubovat pokud se lidstvo nezničí samo!
Upravil/a: mosoj
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2650 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1357 | |
led | 1356 | |
aliendrone | 1181 | |
zjentek | 1079 | |
Kelt | 1014 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |