Může ČNB nebo jiná instituce chtít v případě sankcí, kdy něco
nebylo dodrženo nebo licencováno (i přes dobrou víru společnosti a jejich
členů), to chtít zaplatit po akcionáři, jednateli nebo po členovi
představenstva? Jde o situaci, že kdybych byl jednatelem a zároveň
akcionářem společnosti, měl určité podnikatelské plány v dobré víře,
ale něco by bylo špatně smluvně nastaveno a tím by se společnost dostala
do mušky a pokuty od ČNB, zda svým osobním majetkem za to zodpovídám?
Nemyslím variantu, kdy jsem jednatelem, něco udělám špatně a ta firma po
mě bude chtít náhradu za tuto pokutu. Myslím tu situaci, že bychom se
dostali díky této pokutě do mínusu s celou firmou(kde jsme 4) a poté by
šla do likvidace a neměla by ani na splacení té dané pokuty?!
Doplňuji:
Jde o to, že jsem akcionář, jednatel i předseda společnosti. Pokud jako
jednatel udělám nějaký průšvih na společnost, je pro mě blbost, abych si
sám sobě dával zaplatit tuto škodu. Pokud by tedy např. jsme měli
základní jmění 2 mil. kč, dostali jsme pokutu 10 mil. kč na základě
špatné smlouvy nebo nějakého nedodržení, kde bych byl podepsán já jako
jednatel, zda může někdo chtít tyto peníze (které jako firma nemáme) po
mé fyzické osobě, nebo zda tento dluh (8mil. kč) by se „ztratilo“ při
likvidaci společnosti?
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 0 před 4499 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Odpoveď byla označena jako užitečná
Váš dotaz se snaží být tak nekonkrétní, až je zcela
nesrozumitelný.
Takže takto: při nedodržení smluvních podmínek s kteroukoliv
společností riskujete sankce (pokuty, penalizace apod.). Dobrá víra někdy
nestačí.
Riziko nesete úměrné tomu, jakého typu je Vaše společnost. Fyzická osoba,
a.s., v.o.s. nesou riziko plně. S.r.o. nese riziko do výše základního
jmění. Jako jednatel máte určitě smlouvu, z níž vyplývá Vaše
zodpovědnost a v případě způsobené škody také povinnost tuto škodu
nahradit.
Je dobré pro takovéto riziko mít uzavřeno pojištění. Pokud je nemáte a
pokuta již Vám hrozí, tak nemá smysl něco chtít napravit. To byste se
ještě mohl dostat do průšvihu s pojišťovnou za pokus o podvod.
Pomůže jen najít hodně dobrého právníka, nehledět na peníze a věřit,
že Vás z toho vyseká.
Doplňuji:
K Vašemu doplnění: pokuta pětinásobně překračující Vaše základní
jmění by byla likvidační. Státní orgány tak vysoké pokuty nevystavují.
Potřebují mít totiž záruku, že pokuta splní výchovný účinek, Vy ji
zaplatíte a podobné chyby už riskovat nebudete.
Pokud byste způsobil takto vysokou škodu třeba bance, tak by se muselo jednat
zřejmě o podvod, a to by potom musel řešit trestní senát s patřičným
rozsudkem a zde by nešlo o pokutu a náhrady škody, ale o rozsudek.
U a.s. platí také, že se na Vás nevztahuje krytí vzniklých škod do
výše základního jmění. Věřitel by zřejmě uměl najít cestičky, jak
Vás přinutit dlužnou částku uhradit. Znovu jsme u pojmu „dobrý
advokát“. Víte jistě sám dobře, jak to u nás chodí. Když udělat
průšvih, tak pořádný alespoň v řádech milionů, abyste měl dost peněz
zaplatit si pořádného právníka. Sice ještě stále věřím úplně
naivně ve spravedlnost, ale na vlastní kůži jsem poznala, že občas je
pořádně slepá a že ty svoje váhy má snad na to, aby si odměřovala
koření do perníku.
Upravil/a: anonym
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Pájo Nahlásit |
Otázka nemá žádné další odpovědi.
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek