Odpoveď byla označena jako užitečná

Spousta myšlenek jsou jen úhly pohledu, na kterých se shodla většina, že je bude uznávat za pravdy. Takže pokud se nejedná o nějaký skutečně daný fakt, tak vše záleží jen na úhlech pohledu a pravdou se to pak stává, pokud v to věří většina.

Ovšem to, v co věří větčina, nemusí být nutně pravda. Stejně tak pokud by se „normální“ člověk vyskytoval mezi „divnými,“ byl by pro ně divný on, protože by byl jiný než většina. Pokud jsou všichni blázni, ale jen 1 člověk je normální, je tím bláznem on. A tak nějak to může fungovat i u pravd.

1. Lidstvo jako celek možná nepoučitelné je, ale někteří jednotlivci se můžou poučit, jak ze svých chyb, tak i z chyb ostatních.
2. „Kde všichni mysli totéž, tam se toho moc nenamyslí.“ — Walter Lippmann Lidé tam nepřemýšlejí o svých pravdách (přesvědčení), a tak pokud cokoli jen slepě následují, bez jakýchkoli pochyb, tak skutečně moc nemyslí. Za největší míru inteligence kdosi považoval přemýšlení/roz­jímání o vlastních myšlenkách. To obnáší i jejich hodnocení atd. To s sebou přináší uvědomíní si pravdy.

___________
Když dva dělají totéž, není to totěž, protože každý je úplně jiný. A každý je svým způsobem jedinečný – za celou historii lidstva by nikdo nenašel dva stejné lidi, se stejnými mylšenkami, stejným chováním…

3. To je pravda, protože právo je vždy na straně většiny (i když třeba v právu není).

4. Tohle by mělo platit skoro vždycky. Jedinou vyjímku je, když ten druhý člověk věří v něco, co ohrožuje ostatní nebo jeho samotného (kdyby byl třeba fašista, terorista, závislák nebo měl sebepoškozující myšlenky). Říká se, že do názoru druhých nikomu nic není, ale myslím, že to neplatí, když jsou ty názory (skutečně) nebezpečné.

Upravil/a: Anikitos

Ano, i to je v jistých možné. Na ilustračním otázku pravda neni a nikdy nebude. Naopak, odpověď na otázku jaké je dnes počasí, pokud nepoužije přesná meteorologická data, může být odpovědí několik různých a všechny budou pro určitou skupinu lidí pravdivá. Pro někoho je pěkně, pro jiného nevlídně, pro někoho krásně teplo, pro jiného velká zima.

1. Ano , nastává celá řada takových situací. Myslím že v tomto případě je častější podmíněnost než nereálnost.
2. Platí že chybami se člověk učí, a i přesto jsou slova pana Kanyzy pravdivá.
3. I tento bod je pravdivý.
4. Ano je to tak a dost často skutečně o manipulaci jde.
5. Ano, mělo by vždy platit, bohužel to však vždy tak neni. Snažím se to dodržovat. Třeba v otázkách víry a podobných věcí. Nemusím souhlasit s nějakou myšlenkou nemusí vyznávat stejné hodnoty a stejné myšlenky jako jiný, přesto bych ho za to neměl urážet, ani mu nadávat. Zde je na místě argumentace. Pokud však nechce přijmout moje argumenty, nebo má jiné, neni to důvod k nenávisti a osočování. Platí to však pouze v rovině myšlenek a ne činnů.

Já bych řekl, že některé pravdy jsou omyly a lži, které člověk přijme za své a uvěří jim. Jsou pravdy nezpochybnitelné, jako jsou přírodní zákony a pravdy relativní, které si vytvoří člověk.

Podobných omylů je celá řada. Např. Jan Hus byl ve skutečnosti menší postavy, silně obézní a plešatý., Ježíš měl s velkou pravděpodobností semitské rysy, snědou pleť a černé kudrnaté vlasy.

Upravil/a: dudu