Avatar uživatele
Greatstar

Je možné, že ze mě nic pořádnýho nebude?

Ahoj, tak nějak už delší dobu premejslim nad svým životem. Je mi skoro 15, končím 8 třídu s dvěma pětkama. Ziju s tátou, protože moje máma se zabila sama od sebe, prostě sebevražda. Nedokážu to furt přijmout. Myslím, že by me táta ani nechtěl, kdyby mě nemusel mít u sebe. Mám teď vlastně novou mámu. Ale je jí jen 23 a je těhotná. Na sourozence se nijak netěšim, nejde to. Doma se často hádáme, jak jsem hrozne špatnej, a to ve všem, ve škole, v uklizeni nebo proste asi jen tím, že sem. Už mě nějak nebaví žít, přijdu si, že me fakt nikdo nemá rad a taky mě nijak nic nebaví. Ma cenu vůbec žít? Budu pro společnost třeba i užitecnej? Nebo ze me vyroste bezďák nebo lopata, jak mi skoro denně říká táta?

Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? fcoop, marci1, Danina65 před 2706 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
led

Pokud začneš o sobě přemýšlet pozitivně a ne depresivně, najdeš si cíl i ve svém vzdělání a půjdeš za ním, pak máš šanci. Nejsi sám, kdo vyrůstal ve špatných podmínkách. Mnozí se z toho dostali vlastními silami, protože se nevzdali.
Představ si, že lezeš po laně nahoru, ztrácíš sílu, ale nevzdáváš se, překonáváš svůj strach z hloubky a pomalu lezeš vzhůru ze studny beznaděje mezi lidi.
Jen ten, kdo se vzdá a pustí se záchranného lana, padá a zbytečně ztrácí budoucnost a život.

Pozitivní myšlení neznamená vyzvedávání sebe sama nad jiné, ale současně nepodceňování svých schopností, nebát se přiznat neznalost a přitom snažit se tento problém napravit.

Upravil/a: led

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
fcoop

Potřebuješ to někomu říct.
Někomu, kdo tě bude poslouchat…!
A poradí.....
Určitě nejsi jediný, kdo má takové problémy.
Zamysli se nad tím, kdo by to mohl být.

Upravil/a: quentos

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
marci1

Záleží jen na tobě, co z tebe bude. Jsi už skoro chlap, musíš pociťovat za sebe a své chování odpovědnost. Vzchop se, řekni si, přece nejsem tak „hloupý“, abych propadal. Chovej se na svých téměř 15 let. 🙂
Začni se učit, uklízet si nejen po sobě, ale pomáhej rodičům. Uvidíš, že potom uvidiš svět úplně jinýma očima, budeš šťastný, rodina tě bude"potřebovat" a mít ráda. 🙂

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Danina65

Špatné startovní podmínky jsou těžká věc, něco o tom vím. Pak záleží na tobě, buď si necháš vemluvit díru do hlavy, jak lidi kolem tebe dopředu ví, co z tebe bude, nebo se zabejčíš a začneš s tím něco dělat. Patnáct let, složitý věk, ale už máš jasno v tom, co budeš dělat dál? Dala by se třeba situace doma vyřešit školou nebo učebním oborem s internátem? Už by ses musel trochu postavit na vlastní nohy, a to sebedůvěru dodá.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
dubraro

Nic si z toho nedělej, z většiny lidí nic „pořádného“ není. Úspěšných je jen zlomek. A „pozitivní myšlení“ je jen obelhávání sebe samého. V životě neprivilegovaného člověka je ve skutečnosti jen velmi málo pozitivního.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek