Odpoveď byla označena jako užitečná

Na Moravě jsou tři nářeční oblasti – hanácká, lašská, moravskoslezská. Na rozhraní Čech a Moravy pak českomoravská. V Čechách se pak obecně mluví o českých nářečích, která jsou specifická např. v Podkrkonoší, v jižních Čechách, na Chodsku.

Abyste mohl posoudit, musel byste srovnat jednotlivá nářečí, z nichž se dnes již stávají nadnářečí, nedodržuje se zcela původní nářeční tvar.

Záleží na tom, z kterého pohledu se díváme na odlišnost – slovní zásoby, jazykových tvarů a výslovnosti. Takže to není jednoznačné.

Německé výrazy najdete i v hanáčtině i jiných nářečích, i když ve Slezsku jich bude určitě víc. Slovní zásoba v kterémkoliv nářečí se liší významem od některých českých výrazů. Obecně – čechismy, moravismy. Již několikrát jsem to zde vysvětlovala.

Česká nářečí mají či používaj často chybné tvary, předsunuté nebo vynechané souhlásky atd. Ojedinělá slova jsou v každém nářečí.

Řekla bych, že těžká je hanácká výslovnost, tzv. široká výslovnost některých samohlásek snižuje srozumitelnost. Jedná známá, která se na Hanou přistěhovala, nerozuměla některým obratům, neuměla je ani vyslovit.

Protože sama umím hanácky, když občas zaslechnu hanáckou píseň, kterou zpívá ten, kdo nezná hanáckou výslovnosti, ježí se mně vlasy na hlavě.

/Gde deš x gdê deš/ = Kam jdeš x kdy jdeš – poznáte jen podle výslovnosti, případně kontextu.

Nebo /on šil x on šêl/ = on šel domů x on šil šaty atd.
–
K obecnéhmu rozlišení nářečí slouží věty
Č – Dej mouku ze mlejna na vozejk.
H – Dé mókô ze mléna na vozék.
L – Daj muku ze mlyna na vozik.
MS – Daj múku ze młýna na vozík.

Už zde vidíte, že krátkému textu rozumíte, ale liší se výslovnost a samohláskami. V nářečích nebo obecné češtině totiž neproběhly všechny hláskové změny jako ve spisovném jazyce.
–
Vložila jsem otázku Poznáte nářečí? Můžete si srovnat delší text, který je vám více či méně srozumitelnější a z kterého úhlu pohledu.

http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/poznate-nareci

Protože 4 věty, které vyjadřují schematicky rozdíly mezi nářečími, znám zpaměti, neuváděla jsem odkaz na knižní zdroj. Jazykovědec a autor Bohuslav Havránek takto charakterizoval obecně čtyři skupiny nářečí.

Učebnice vývoj českého jazyka a dialektologie od kolektivu autorů.

Upravil/a: annas

To určitě ne. Řekl bych že je to slezské nářečí, zejména z oblasti Těšínska, Karvinska a Jablunkovska (gorole). Tam Čech nerozumí skoro ani slovo. Je zde velká příbuznost s polštinou a velký výskyt germanismů.

Upravil/a: Kepler

Možná to někdo vědecky zkoumal … ale pro mne byl nejtěžší pravý brněnský hantec, který ovládal můj otec (ale běžně jím nemluvil)
http://www.hantec-pgnext.estran­ky.cz/clanky/slov­nik-brnenskeho-hantecu.html
a pak slezské „po naszimu“, které zmiňuje Kepler.
http://www.blaf­.cz/index.php?bo­dy=slovnik
Nářečí Moravského Slovácka bylo mou rodnou řečí.
http://www.slo­vackoceskyslov­nik.estranky.cz/
S Hanáčtinou jsem neměl problém.