Je nějaká známá osobnost, která veřejně podporuje Republikánskou stranu?

Pepa25: Ano, dokonce slovinský premiér již poblahopřál Trumpovi k ,,vítězství" (záměrně do uvozovek). Děkuju za seznam, zaujal mě Lil Wayne.

Rozešla se prý s ním kvůli tomu jeho přítelkyně modelka Denise Bidotová … (zdroj opět wikipedie)

Teď to čtu na anglické wikipedii. Beru to s nadhledem, ačkoliv politika v USA dost rozděluje vztahy mezi lidmi.

Jinak jsem nyní přesvědčen (i dle informací ČT) po vítězství ve Wisconsinu a Michiganu o úspěchu Joe Bidena. Mám pocit, že Pensylvánie ani Georgia již Trumpovi nemohou pomoci.

Volba prezidenta (a strany) vždycky rozděluje lid – minimánlě na dva tábory. To i ta nepřímáý. Zajímavé – myslel bych, že úkolem hlavy státu je lid vést, reprezentovat a sjednocovat. Ne rozdělovat. :D

Tak je rozdíl mezi teorií a praxí. Já si nemyslím, že by prezident měl nutně sjednocovat názorové oponenty, ale spíše nabízet prostor pro diskuzi. Také je dobré, když prezident uklidňuje situaci a nevyostřuje je ji.

V USA skutečně není jednoduché v názorově odlišném prostředí obstát, je zajímavé sledovat ten vývoj. Nechci ale paušalizovat, nicméně podívejte se na dnešní situaci, jak vnímají demokraté republikány a naopak.

Spíš jsem narážel na celý princip republiky a postavení prezidenta, který lid agresivně dělí na dvě půlky, jeho příznivce a odpůrce (popřípadě třetí strany). A tím vzniká i (důležitý a podstatný) rozdíl a velká nejednotnost mezi samotným lidem. Lid, který není jednotný v takové důležité otázce spočívající v jejich hlavním představiteli – uvnitř i navenek… A to nemluvím o tom, že vzniká nejen drobný rozkol, ale skutečná nevraživost mezi těmito dvěma stranami. Takový lid nemůže být jednotný a nemůže se shodnout ani v jiných věcech. Jedno, která demokratická republika, ve všech to tak je. Ani kvality konkrétního prezidenta nejsou až tak důležité a nemají na to takový vliv. Na tu nejednotnost.

No, ono to tak právě být nemusí. Nevím proč poslední dobou vítězí hlasy, které volají, že Demokratická strana a Republikánská strana nemají nic společného. Obě strany se v mnoha věcech shodnou (však to také v minulosti fungovalo). Stejně tak to funguje ve Velké Británii. V USA však existuje tzv. vyvažovací politika, což je princip u nás méně známý. Pokud například demokraté uspějí ve sněmovně, pak republikáni získají senát.

Rozdělenost společnosti je spíše dílem politiky politika, než jeho stranická příslušnost. Obě strany se více či méně zakládají na patriotismu, jen republikáni to mají jako jeden z hlavních bodů. Prezident (ačkoliv jeho pozice je silná) opravdu není zdrojem nejednotnosti, ale může do ní přispět.

V minulosti ovšem oba názorové tábory našly společnou řeč, dnes je takových situací čím dál méně. Bylo to i tím, že bylo více nerozhodnutých voličů, dnes jich je odhadem pár procent.