Na to může přesně odpovědět žák SŠ, především gymnázia, který se navíc zabývá historii. Na odborných školách se DEj učí jen 2 roky.

Uvádíte, že se málo času věnuje událostem 2. pol. 20. století. Možné to je, že není dostatek učebnic. Vycházejí materiály,, publikace, CD atd. Ale záleží na tom, zda jsou v dostatečném množství a zda je učitelé využijí.

Třeba toto

https://webcache­.googleusercon­tent.com/sear­ch?q=cache:MTaW­ZB45N8YJ:https://www­.msmt.cz/uplo­ads/soubory/za­kladni/NHtisko­vazpravadejiny20sto­leti.pdf+&cd=1&h­l=cs&ct=clnk&gl=cz
"Zpráva z konference Dějiny 2. poloviny 20. století

Dne 9. listopadu 2007 se v prostorách MŠMT (Karmelitská 7, Praha 1,místnost 081 C) uskutečnila oborová konference Dějiny 2. poloviny 20. století.Kon­ference se zúčastnilo na 60 učitelů dějepisu ze základních a středních škol.Konference byla pořádána Asociací pedagogů základního školství v rámci projektu ESF „Motivací k metodice“ ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Cílem konference bylo poskytnout učitelům základních a středních škol didaktické a metodické inspirace a další informace k výuce dějin druhé poloviny 20. století atd." _

Takže učitelé se dověděli o materiálech z doby totality, dostali doporučení, záznamy o konkrétních perzekucích atd. Jenže jde o to, že možná DEJ učí mladí učitelé, kteří si neuvědomovali vše, co se dělo, nemohou využít vlastní zkušenosti, porovnat dobu totality a změnu systému po tzv. „sametové revoluci“.

Možná i žáci jsou málo zvídaví, všechny tato historie nezajímá. Těžko říct.

Protože historického učiva přibývá, u starověku atd. se uvádějí jen podstatné události, které ovlivnily skutečnost, jak se společnost vyvíjela atd. Takže nejbližší minulost, v níž žijete, či žili vaši rodičové, by se měla brát podrobně.

Bohužel platí, že se pohled na historii mění. Přece dějiny píší vítězové. Proto někdy platí, že

„V uměleckých dílech je více platných faktů a podrobností než v knihách dějepisu.“ — Charlie Chaplin

Zdroj: https://citaty­.net/temata/po­drobnost/

Upravil/a: annas

Ano.
Dějepis končí obvykle II. světovou válkou, někde rokem 1948.
Novodobým dějinám se vyučující rádi vyhýbyjí :D
Jiní vykládají, podle svých představ s ohledem na politickou příslušnost, sympatie…

Ha! Moderní dějiny jsou ty nejprobíranější a 20. století nejvíc.
Málo času se věnuje starověku (pravěk snad vůbec) a řekl bych, že to jde postupně – pak středověku, pak renesanci, pak novověku,… čím blíž jsou ty dějiny, tím víc se probírají. Čím vzdálenější jsou, tím míň se probírají. Neříkám, že to je dobře.
Zde se soustředí hlavně na evropské dějiny (Asie a zbytek světa moc ne) a pak hlavně na Česko, jednotlivé státy nejsou moc pečlivě probírány.

Musíš si uvědomit, že „OFICIÁLNÍ dějiny“ jsou zkresleny společenským paradigmatem doby. Já kupříkladu pamatuji dějinný výklad před sametovou tragifraškou (velmi důmyslně propracovaný a ÚČELOVĚ ZAVÁDĚJÍCÍ (přirozeně, vytvářeli ho akademici s „pozitivním vztahem“ k systému, ti ostatní… inu těm se jaksi „nedostalo pozornosti“). :(

Jo to s DNEŠNÍM výkladem dějin… je to principu ÚPLNĚ STEJNÉ.
Změnily se jen hesla, rétorika zůstala v podstatě stejná. Stále žiji „v tom nejlepším společenském zřízení“, stále mám „nejvíc svobody“ a tak vůbec. ;) :D :D

Pochop, že je potřeba být HÓÓÓDNĚ „splachovací“. když se snažíš překreslit minulost, kterou si ještě dost lidí PAMATUJE. Hrozí totiž, že ti řeknou: „Kecáš, je to JINAK – já tam byl, viděl to, zažil to.“ ;) :D :D

Upravil/a: annas