Je nejdůležitější mít nejvíce rád svoje rodiče, svojí manželku nebo svoje děti?

Každého přece. Ale každého jinak. Je víc druhů lásky; rodičovská (k dětem), k rodičům, partnetská/mi­lenecká (nejlépe manželská), sourozenecká, ale i přátelská a podobně. U rodičů by hlavně mělo platit, že by se měli ctít, poslouchat, respektovat apod.
Tak by o idálně mělo být. Ale taky rodiče nemusíš mít rád, pokud jsou to špatní rodiče (násilníci, tyrani, krkavčí matky,…). Takže v neideálních případech nemusí platit, že je musíš milovat (nebo ctít) a i příbuzné můžeš (oprávněně) nenávidět. To je ale menšina případů. U většiny by se rodiče měli ctít – i pokud se vždy nepohodnete, máte rozdílné postoje a názory nebo i když dokonce něco (nevědomky) zanedbali.

Partner a děti jsou ale základ (a největší lásky… měly by). Láska k partnerovi by měla kombinovat několik vztahů a pocitů, zahrnující, jak partneství/man­želství, tak přátelství i další. Bere se to často jako spřízněná duše… nebo tak, že člověk není úplný, dokud není (s tím správným) partnerem, spolu jsou úplní, jakože jedna duše. Některé lásky, vzathy a pocity jsou víc. Nejvíc by mělo být to partneství a rodičovství (když už bys chtěl porovnávat velikost těch citů, závazků apod).
Děti jsou zase tvůj odkaz, část tebe samého, tvůj „výtvor“ (de facto i u adoptovaných, protože si je přijal za své, vychoval, tím pádem „utvořil“). :D

Upravil/a: Disraeli

Nejdůležitější je mít rád toho, kdo má rád mě. 🙂