Je notář státní zaměstnanec nebo podnikatel?

Soudím, že jde o podnikatele, mají IČO.

Dohledal jsem info na webu Notářské komory, stojí tam že: „Činnost notáře je podobně jako u advokáta svobodným povoláním, ale výkonem notářského úřadu pověřuje notáře stát. “

Upravil/a: Emefej

https://cs.m.wi­kipedia.org/wi­ki/Not%C3%A1%C5%99
zdroj: Wikipedie

Podle ní je to státní zaměstnanec.

Nejčastěji OSVČ,
včetně těch, se kterými spolupracují soudy v dědickém řízení.
Své „zaměstnance“, notáře nemívají. U nás ani jednoho. Jen OSVČ

Notář je právník a je státem pověřený, zároveň to celé funguje s větším zásahem státu (dohled této sféry, dozor, notářská komora – fungující spíše samosprávně a úřady, podmínky a zkoušky, vše s velkým propojením státu – jeho úlohou zde), avšak není to státní zaměstnanec. Stejně jako třeba lékař aj. patří do speciálního podnikání, nepodnikají na živnost ale mají svobodné podnikání. To je takové „vyjímečné“ podnikání, které nefunguje přes živ. zákon, ale na spešl povolení státu, a které většinou obnáší specifické studium, praxi, splnění zkoušek jako i úspěšné jmenování -což navíc obnáší i prázdné místo v konkrétní lokalitě/úřadě (počet notářů je docela omezený).
Notáři byli státní zaměstanci třeba za socáku, ale tam byli všichni povinně státními zaměstnanci (až na výjimky). :D

Jako na podnikatele se na ně samozřejmě moc nepohlíží (přestože de iure podnikají), ale jsou to zkrátka právníci. A je to prostě něco jako funkce, pro kterou musí splňovat X požadavků a musí být jmenován. Samotný výkon této profese ale nespadá do kategorie státního zaměstance (byť role státu pro získání, ale i jisté fungování této profese, je veliká). Role státu je tu velká, proto to může být matoucí, státní zaměstnanec to ale není. Totéž pak MYSLÍM platí pro zaměstnance notáře (kteří sami o sobě nejsou notáři) – jsou to jeho zaměstanci (asi jako když podnik zaměstnává a platí lidi).

Upravil/a: Disraeli

Identifikační číslo osoby mají všecky osoby, které nejsou fysickou osobou nepodnikající, takže i obce, kraje, soudy, etc. etc. etc.

Soudní notarius je fysická osoba podnikající podle jiných zákonů než živnostenského a zákona o zemědělství – stejně, jako např. advokát, nebo soudní exekutor.

Není však podstatné, jakou osobou soudní notarius je, podstatné je, že ve věcech, kde vystupuje jako soudní komisař, tedy právě v dědickým řízení, koná úkony dědickýho soudu, eo ipso, jestliže něco zasílá straně soudní notarius, de iure je to to samé, jako by to straně posílal přímo soud, jde, tedy, o doručování procesní, podle příslušných procesních předpisů (dle o. s. ř.), a s doručenkou, která je veřejnou listinou (doručenky správních úřadů jsou listinou soukromou). A, jestliže má povinnost doručovat do datový schránky soud, v tom předmětným řízení, má ji rovněž soudní komisař. A, jestliže tu povinnost nemá soud, nemá ji rovněž soudní komisař.

Obávám se, že otázka pramení z nepochopení jak dotazu „paní z Austrálie“ samotnýho, tak z nepochopení principu fungování zastoupení soudu podle práva (no, právě soudní notarius, exekutor, etc. etc.).

Z dotazu jsem pochopil, že meritem sporu není ani tak to, jestli, a zda, bude soudní notarius straně doručovat do datový schránky, či-li nic, jako to, bude-li se muset strana dostavit (in personam nebo v zastoupení) osobně k jednání ve věci, které notarius nařídí. Já jsem to pochopil přesně takto:* minulýmu notáři stačilo, že jsem napsala do DS, tady ten chce, abych přijela*!