Je nymfomanie vzácná?

Odpověď je snadná. Znáš nějakou? Tak vidíš.

Pochybuji, že se u nás vede nějaká statistika a že s tím všechny, někam jdou
(k odborníkům).
Mám pocit, že mužská forma (satyriáza), je mnohem častější. Někdy souvisí i se ŠŽ,
PAK SE HYPERSEXUALITA I TLUMÍ „LÉKY“.

Dnešní mladíci, však raději sedí doma u sociálních sítí. Zaplatí si videa,
fotografie nahých žen… a jsou pohodlní, líní hledat vztah, vstoupit do něj
a podílet se na něm (udržovat). Při „nehodě“, radši platí výživné
a od rodin, mnohdy utíkají, do svého pohodlí, ke hrm, alkoholu…
Až poznáš nějakou nymfomanku: bič a pryč! 😉

Já si myslím, že velmi vzácná. Zatím jsem o nymfomankách jenom slyšel, že prý existují. Zato těch žen, které velmi často (anebo stále) „bolí hlava“ je spousta. 🙂

Z čistě lékařského statistického hlediska relativně ano. Není to o tom, že bys vzal přítelkyni v neděli na procházku po pavilonu psychiatrický nemocnice, a z 10 pacientů, co tam po vás budou pokřikovat něco jako „pane, pojďte nám otevřít, nám se zabouchly dveře!“, by tam 8 bylo s hypersexualitou. Rozhodně ne! 😅

Ano, ale to je hledisko lékařské, prostá statistika. Já budu mít kuře, Ty nebudeš mít nic, já sním kuře, byli jsme spolu – nemůžeš mít hlad, statisticky jsi snědl 50% kuřete! 😂 O skutečné epidemicitě nic moc ale nevypovídá. To máš jak tady: „baron“ může být přesvědčen, že všichni jeho sousedi jsou letadlo, mají na něj doma nachystány zbraně, budou se ho připravovat zavraždit a rozpustit v kyselině ve vaně, kterou skrývají v úplně nejvíc tajném protiatomovém krytu, který je 10 m pod zemí pod mateřskou školkou a vede do něj úplně tajný tunel. Pokud s tím nedojde / není dopraven k lékaři, pacient s hlavou – statisticky – není. Že ale není jako úplně ok, to asi vidí každý, samozřejmě krom toho, koho se to exaktně týká.

Tohle máš to samé. Na to jsem příliš vzdělán a příliš jsem viděl, abych věřil v dokonalé manželství. Neexistuje! Vlastně, manželství je vůbec mordor, ale to je jiný příběh.

Nevěra je docela běžná. Jasně, není nevěra jako nevěra. Že se támhle na firemním večírku moc pilo, a pak spolu nějak byli, oba se pamatují že „něco bylo“, ale nic moc víc, to ani tak nemyslím. To je chlast a pudy.

Ne, myslím tím, že manželka je protivná, nebo jen není na „to“. Tak si chlap najde příležitost k tělesnýmu obcování jinde. Jeden si „drží“ stálou milenku, druhý navštěvuje burdeláky, třetí kvalitně opíglovává paní vdané, které mají obdobný problém, jako má on.

Je ten člověk hypersexuální? On je třeba jinak vzorný manžel, on tu manželku obdělá, klidně i dvakrát týdně, když chytí „slinu“. Je na ni hodný, milý, pozorný.

Asi není, že?

No, dobře, a co „kanec“, který opíchá, co před ním neuteče? Ani ten nemusí být. Je spousta lidí, co jim monogamní svazek vyhovuje, na obou stranách. Ale je spousta lidí, co jim monogamní svazek nevyhovuje. Ale jsou v monogamním svazku, protože tak byli vychování, protože jejich rodičové taky byli v monogamním svazku, ale se, samozřejmě, kurwí a kurwí.

A hypersexuální nemusí být, jenom mu nevyhovují (z jeho pohledu) rigidní mantinely, situace, do které byl vmanipulován propagandou, která se nazývá výchova.

Řeknu to takto: hypersexualita není statisticky významná choroba, ale asi u ní bude významně statisticky významné procento latentních pacientů.