Je pravdou, že nervózní/nešťastní ze změn k lepšímu jsou jen dobře situovaní produktivní lidé na výnosných pozicích?

Já si myslím, že takhle to fungovalo vždycky. Přece kapři si nebudou sami sobě vypouštět rybník. Každý, nebo spíš skoro každý, kdo si najde ve stávajícím režimu cecík a vydatně saje, přece nebude nakloněn nějakým změnám, které by mu měly v důsledku „ubrat kyslík“. Tak třeba stomatologové: myslíš si, že pokud si mohou účtovat klidně i 8 000,– Kč za ošetření jednoho kořenu stoličky, budou chtít něco měnit? Leda tak směrem k vyšším cenám. A nejenom ti, o politicích nemluvě. Změna nastane, pokud vývoj ve společnosti dospěje k uzlovému bodu a hrozilo by jim, že se dostanou na listinu poražených. To pak přijde období převlékání kabátků. Ani těch opravdových soudruhů za socialismu nebylo zdaleka tolik, kolik bylo členů KSČ. Jak jsem sám poznal, drtivá většina z mého okolí tam byla jen kvůli osobnímu prospěchu. Lépe placené místo, atd. Nějaké ideály a vznešené myšlenky měli víš kde. Pochybuji, že dnes je to jiné. Takže ano, myslím si, že ze změn k lepšímu (pro plebs), budou dost nešťastní především dobře situovaní lidé na výnosných místech.

Upravil/a: orwell

Neplatí to vždy