Je pro vás to, že život nemá smysl, spíše osvobozující, či trýznivá myšlenka?

Ale život má smysl!

Různí lidé mohou mít různé názory na smysl života a jeho důsledky. Někteří lidé mohou považovat život za bezvýznamný a absurdní, a proto se cítit zklamaní, zoufalí nebo beznadějní. Toto je postoj existenciálního nihilismu, který tvrdí, že život nemá žádný skutečný smysl ani hodnotu. Jiní lidé (k těm se řadím i já) mohou považovat život za otevřený a svobodný, a proto se cítit radostní, nadšení nebo zvědaví. Toto je postoj existencialismu, který tvrdí, že člověk si může vytvořit svůj vlastní subjektivní smysl nebo účel. Záleží tedy na tom, jak člověk vnímá a interpretuje svou situaci, a jak se rozhodne žít svůj život.
😄

Upravil/a: marci1

Ale život má smysl!

Zivot ma takovy smysl, jaky mu sami dame!

Upravil/a: cappuccino

Osvobozující

Život má smysl, jaký mu dáme. Pokud ovšem tomu věříme a jednáme podle toho – ta možnost tu je (avšak i svobodná vůle je jen zdání, iluze).

Jinak je vše jen iluzí. Především, co se týká hmotné, materiální „reality“, které je jen klam a pramení převážně jen z něšeho vnímání (které tu realitu utváří). Jinak (pragmaticky) platí, kdo, jak si to zařídí, takové to má. Život samotný má navíc smysl v samotném jeho životě a prožívání. Smyslem života je život. Důležité jsou zkušenosti a učení, i při víře v duši zde platí evoluce (vývoj), duše se též vyvíjí.

Existence determinismu a kauzality je naprosto zřejmá a logická. Což nevyhnutelně vede k závěru, že vše má svůj důvod a existuje provotní přičina a záměr. Potažmo i stvořitel.

Vše je Jedno/Absolutno, jeden celek, vše z něj pramení, ona mnohost je iluze a v tom zdání se vše akorát mění. Vše je zároveň prázdnota (vše – to mnohé – jedním a tedy ve skutečnosti ničím a vším). Já je iluze. Protože žádné individuální a izolované já neexistuje. Tohle a tamto není existence. MY jsme ta existence (lidské vědomí je zvyklé se z toho vylučovat, sebe považuje jen jako odděleného pozorovatele, který je tak nějak mimo toho. Přesto je nedílnou, neoddělitelnou součástí a zosobněním/projevem existence. Nejsme ani nijajk vně. Nepřišli jsme na tento svět, vyšli jsme z něj a to je i vědecký fakt. Akorát naše mysl si vytváří hranice, přesto žádné nejsou). Kde je vnímání, tam je klam. Prázdnota a plnost nejsou v rozporu, stejně jako jednota a mnohost. NIC neexistuje samo o sobě, vše je propojeno a existuje jedině ve vzájemné závislosti. Ná základní úrovni neexistuje žádná inherentní separace mezi já a (vším) ostatním, mezi formou a beztvarostí. Vše je součástí jednoho celku a jen ten celek je skutečný.
Pointa je, že vše je bůh, úplně vše co existuje. A tato iluze mnohosti spočívá na hraní si toho, že nejsme bůh. Existence/bůh skrze nás (a všechno) prožívá samu sebe. A v tom je ten smysl. Žít, být. Cílem (alespoň člověkaú by mělo být osvobodit se, probudit se. To není jen budhismus nebo hinduismus nebo taosimus, to je každé náboženství, ať už monoteistické nebo polyteistické (alespoň jejich původní a mystické podobě). Konečná Pravda.

Upravil/a: Disraeli

Ale život má smysl!

…

Ale život má smysl!

Ovšem pokud ne- jak je v otázce předesláno, je to osvobozující.

Upravil/a: Ametyst

Ale život má smysl!

Smysl svému životu dávám a určuji sama 😉

Ale život má smysl!

Pro mě je to stát se bohatým, našetřit na byt (ve městě) a mit celý jeden Bitcoin.

Ale život má smysl!

Savier, to jsi právě rozhodl? Nebo je to nový usnesení ÚV KSP: „Pyongyang 23. února juch 113 (2024) (KCNA) – Generální tajemník Korejské strany práce a předseda pro státní záležitosti Korejské lidově demokratické republiky vážený soudruh KIM JONG UN dopoledne 23. února osobně podepsal a schválil usnesení Ústředního výboru Korejské strany práce, že 1. život nemá smysl a 2. tento závěr Ústředního výboru Korejské strany práce je pro všechny soudruhy osvobozující“? Nebo jsi to viděl v Goebbelsově skříňce, tak to musí být pravda!? 😂🤦‍♀️

Jestli to tak máš, prosím, já Ti to brát nebudu: Tvůj život – tvoje věc. Ale osvobozující mi to nepřijde, spíš depresivní.

Já to tak nemám.