Celý svět byl šokován, protože je známo, že během posledních 4500 let byla Sfinga po 90% času zahrabána po krk v písku. Od roku 2.500 př.n.l., který je oficiálně považován za datum jejího postavení, které nařídil faraón Chefrén, ji jen několik vládců nechalo na určitou dobu vyhrabat z písku a zrenovovat. Jedno z posledních odkrytí nařídil Napoleon, když pobýval v Egyptě. Jak je tedy možné, že Sfinga projevuje známky eroze způsobené deštěm? Kromě toho bylo prokázáno, že klima v Egyptě bylo během posledních 4500 let prakticky neměnné. Vyprahlé, suché a s malým počtem srážek. Vědci nám tvrdí, že radikální změna klimatu, jež se odehrála koncem playstocenu proměnila Egypt postupně v poušť. Tudíž déšť, který poničil Sfingu na ní musel dopadat mezi rokem 10.960 až 5.000 př.n.l., kdy se pláň v Gíze proměnila v písečnou poušť, jež zahrnula Sfingu až k jejímu krku a ochránila ji před okolním klimatem. Expedice bostonské univerzity potvrdila, že jde skutečně o stopy po erozi způsobené deštěm a že hluboké pukliny na soše musí být staré tisíce let.
link:

Zdroj: http://www.zdra­vi4u.cz/view.php?cis­loclanku=2006051301

Všeobecně se věří, že byla vytvořena starými Egypťany v 3. tisíciletí př. n. l, v době Staré říše za panování 4. dynastie, a to panovníkem Rachefem spolu s pyramidou. Je 74 m dlouhá, 6 m široká a 21 m vysoká. Sfinga má znázorňovat právě panovníka IV.dynastie Rachefa (přibližně 2558– 2532 př.n.l.).

Co se týče neprobádané historie, tak vše je možné.

http://taitae­gyptian.blog.cz/en/0703/­jak-stara-je-sfinga