Já myslím, že se musíme na něco spolehnout. Tedy aspoň na skutečnost
vnímané reality. Pěstování takové absolutní nejistoty, že všecko je jen
klam, by bylo velice nepraktické.
Ono taky jaký by měl vesmír být, než takový, jaký jej vidíme? Třeba
jsou tvorové, kteří vidí vesmír úplně jinak a přitom je to tentýž
vesmír. Už otázka „Jaký je vesmír“ v sobě obsahuje podmínku
„přijde na to, kdo se ptá?“ My lidi máme nějaký omezený rozsah
vnímání. Nějaké viditelné spektrum, nějaký slyšitelný rozsah, něco
dokážem nahmatat, něco ochutnat, něco očichat. Vynalezli jsme přístroje,
dalekohledy, mikroskopy, radary, kterými umíme vidět i za hranice našich
přirozených schopností. Ale nejspíš nikdy neuvidíme úplně všechno a
popsat vesmír ve všech ohledech nedokážeme, dokonalou zprávu o tom, jaký
je, dohromady nedáme. Koneckonců, naše mozky jsou sice skvělé, ale jejich
kapacita má zcela jistě svoje meze.
0 Nominace Nahlásit |
Něco z filozofie
.
Zajímavý je původ slova skutečnost. České „skutečnost“ souvisí se
slovem „skutek“ a je odvozeno od staročeského „skutiti“, udělat,
spáchat, podobně jako odpovídající německé Wirklichkeit od wirken,
působit, latinské actualitas od actus, čin, nebo řecké en-ergeia od ergon,
čin.
V. Machek: Etymologický slovník.
Zdánlivě skutečné je to, co se nám jeví, ale není to nikdy skutečnost. Skutečnost se nejeví, ta je v nás. Skutečnost (realita) je tedy pouze jedna a je absolutní.
Dokladem toho jsou optické klamy, kdy nesprávně vnímáme realitu. Oko
vidí obrázek, ale mozek ho interpretuje jinak, než jak je zobrazený. Občas
se s nimi setkáváme – barvy, různé mřížky, tvary. Obrázky, které
lze vnímat více způsoby. „Klameme“ mozek.
–
O tom, že se skutečností je to jinak, svědčí Platonova jeskyně. někde
jsem ji podrobně vysvětlovala.
Skutečnost jsou stíny, které se promítají na stěně v jeskyni. Okolní svět je to, co se děje venku, to přímo nevnímáme.
Na stěně se objevilo jakési „předvádění“, které se skládá z obrazů předmětů. Tou stěnou je náš mozek. Paprsky, které stíny promítají, je cesta informací získaných našimi smysly a podněty z prostředí.
Nemůžeme se podívat přímo na předměty, které jsou na stěnu promítány, ale jen na ony stíny na stěně.
Odpovídá to tomu, že „vidíme“ mozkem.
Vesmír. Jeho vnímání, „vidění“ je v naší hlavě třeba správné, je skutečné, ale jak ho vidíme, je jiná věc – stejně jako v Platonově jeskyni. Vnímáme zřejmě jednodušeji svými smysly tak, ,jak se nám jeví.Co se nám jeví, jej jen zdánlivá sktuečnost. .
Upravil/a: annas
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?redy Nahlásit |
Po zveřejnění série filmů Matrix, se už toto téma zde objevilo mnohokrát. Jestli vidíme svět jaký opravdu je, nebo není, v tom jsme omezení jenom schopnostmi našich smyslů a nad tuto úrověň pak jen vědeckými poznatky a přístroji, které ti umožní poznávat svět v mnohonásobně širších úrovních. Kdo nedůvěřuje svým smyslům a vědě, pak si může představovat, že mu obrázky před očima kreslí nějaký Lucifer. Jenže tohle by bylo zásadní popření principu Occamovy břitvy.
Upravil/a: Kepler
0 Nominace Nahlásit |
Tos šlápnul do … filosofického problému. Nevíme. Můžeme být ve skutečné realitě, a taky v důmyslném Matrixu.
0 Nominace Nahlásit |
Přece všechno je jinak jak se zdá. Stromy nejsou zelené, pouze jejich
listy neabsorbují vlnovou délku této barvy, do vědomí nám mozek promítá
už minulost, místo na kterém stojíš se za hodinu po obvodu posune cca
o 1500 km, vesmír vůbec není oáza klidu, ale místem kde probíhá
štěpení, fúze,
kvanta energie se mění ve hmotu a naopak, atd.
Upravil/a: dudu
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2637 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1348 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1064 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |