Hezký den,
Vždycky když se dívám na film nebo seriál a je to o věcech, které mne
zajímají, tak se v tom hned vidím, a chtěl bych být tím, co je daná
osoba/fiktivní postava apod.
A to třeba, i když je to nesmysl nebo to není možné. Není jasně
dokázané, že něco takového vůbec existuje. Připadá mi, že jsem už na
hlavu.
Ať udám příklad. Seriál Upíří deníky zná většina. No i Ti co
neznají, tak je to prostě o upírech. Vím, že nic takového neexistuje nebo
dejme tomu není to dokázáno. Ale když se třeba podívám na jeden díl, tak
jednak je to smutné a dost zamilované, takže mě jako citlivého to dojme,
ale taky se mi v hlavě běží myšlenka o tom, jak chci být upír.
Nedělám si srandu. Vždyť to přeci normální není ne?
Doplňuji:
Je mi 2O. A pár měsíců trpím Bipolární afektivní poruchou. Jsem hodně
citlivý. A vždy když něco vidím a dojme mě to, tak po tom toužím taky.
Třeba film o hudbě, tak začnu tvořit hudbu. Nebo ty Upíří deníky, tak
tam chci zas být upírem, ale ne proto abych napadal lidi a tyhle věci, ale
pro to kolem toho. Ta smutná hudba v tom, ta láska apod. Prostě
tyhle věci.
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? kapka před 3543 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Kdo z nás nechtěl být Sandokanem,Vinnetouem,Supermanem,nebo
Popelkou,že?Kdysi byli jiní hrdinové,dnes je to třeba upír nebo
vlkodlak,taky se tu kdosi ptal,jak se stát vlkodlakem.
Lidé se rádi ztotožńují s filmovými či knižními postavami,osobně na
tom nic zlého nevidím.
0 Nominace Nahlásit |
Nejsem psychiatr a nevím toho moc o bipolární afektivní poruše, ale
odhaduju, že by to mohlo souviset.
Jinak já jsem duševně docela zdráv (v tom smyslu, že nemám žádný
takový problém, abych musel vyhledat pomoc) a občas mívám sny, kdy jsem
postavou v nějakém filmu, tzn. jednám a chovám se např. jako filmový
mafián, je to příběh, jsem si vědom, že jde o film, ale přitom nejde
o natáčení. Není tam filmový štáb. Jsem uvnitř filmového příběhu.
Nehraju, nýbrž jsem postavou. Zkrátka občas se mi zdá to, po čem
toužíš. 🙂
0 Nominace Nahlásit |
Kolik ti je??
😉
Ale jo – je to normální (pokud ti takové touhy ´nepřerostou´ přes
hlavu*) – na jisté míře personifikace diváka do hrdiny filmu (knihy…)
je založeno celé toto odvětví zábavy.
___
*) třeba nepůjdeš pod dojmem upírského filmu zakousnout spolužáka
😉
0 Nominace Nahlásit |
My jsme se o tomhle dokonce učili na střední škole sociální práce.
Kdybych si tak jeste vzpomnela co presne… Ale ono to neni az tak podstatne,
jestli si vzpomenu nebo ne. Jen vam mohu potvrdit, ze normalni to neni, mezi
beznym prozivanim filmu a tim, co popisujete, je velky rozdíl.
Pisete, ze mate bipolarni poruchu, takze predpokladam, ze jste v péči
psychiatra, takže to bude nejlepší řešit s ním.
0 Nominace Nahlásit |
Je mi 2O. A pár měsíců trpím Bipolární afektivní poruchou. Jsem hodně citlivý. A vždy když něco vidím a dojme mě to, tak po tom toužím taky. Třeba film o hudbě, tak začnu tvořit hudbu. Nebo ty Upíří deníky, tak tam chci zas být upírem, ale ne proto abych napadal lidi a tyhle věci, ale pro to kolem toho. Ta smutná hudba v tom, ta láska apod. Prostě tyhle věci.
Tak to je zřejmě, OK…
Popovídej si o tom se svým psychiatrem – velmi pravděpodobně ti řekne,
že to normální je.
😉
Drap | 3375 | |
annas | 2020 | |
marci1 | 2004 | |
Kepler | 1901 | |
mosoj | 1775 | |
da ny | 1308 | |
zjentek | 1186 | |
hanulka11 | 1028 | |
quentos | 950 | |
elkon | 936 |
Děti a zdraví |
Ženy a zdraví |
Muži a zdraví |
Nemoci |
Fitness |
Životospráva |
Ostatní zdraví |