Oslavuje se 100 let vzniku republiky, respektive výročí bylo před několika dny. Slavní jsou lidé, o kterých mnozí nikdy neslyšeli a zakladatelé republiky jsou vychvalování, jsou k tomu dokumenty svědectví a pod. Slyšel jsem, že prezident Masaryk nechal střílet do lidí, možná to bylo při nějaké stávce, detaily neznám. Zná zde někdo skutečnost, o co se jedná? Děkuji.
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Bičiště před 2242 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Moderní historici to vidí tak, že četníci stříleli v sebeobraně proti zfanatizovanému davu. Dav byl zfanatizován komunisty a ti jsou vinni tou střelbou. Četníků bylo proti tomu davu pár a šlo jim o život, jelikož po nich bylo házeno kameny.
Něco z internetu: Střílení do stávkujících dělníků za první republiky
Je nutné upozornit na skutečnost, že první republika je dodnes mládeži ve školách představována jako oáza prosperity, demokracie a rozkvětu lidských práv a průmyslu. První republice se hospodářsky nevedlo. Celé období první republiky provázely trvalé krize, což následně způsobovalo bídu, živoření, demonstrace nezaměstnaných a hladové pochody – a také časté střílení četníků do těchto demonstrací a hladových pochodů.
V dějinách Československa lze najít následující údaje o tom, kolik
obětí různých četnických zásahů bylo v jednotlivých letech existence
1. republiky:
1920 – 17 zastřelených + 7 těžce zraněných, 1921 –
4 zastřelení, 1922 – 2 zastřelení, 1924 – 4 zastřelení, 1925 –
4 zastřelení, 1928 – 1 zastřelený, 1930 – 5 těžce postřelených
dětí, 1931 – 15 zastřelených vč. žen a dětí + 34 zraněných,
1932 – 4 zastřelení + 18 zraněných, 1933 – 30 zastřelených +
101 zraněných. Zásahy se děly vesměs při stávkových akcích,
demonstracích nezaměstnaných, hladových pochodech a protiexekučních
bojích – postižení byli vlastně zabíjeni jen proto, že neměli práci a
měli hlad. Byli to vesměs dělníci, horníci a zemědělští
dělníci.1)
Některé zásahy měly za minulé éry vyšší publicitu:
Jednalo se zejména o střílení do průvodu dětí a mládeže v Radotíně
v roce 1930 (5 zraněných dětí). V roce 1931 to byla střelba do
nezaměstnaných dělníků a horníků v Duchcově2) (4 zastřeleni a
2 raněni) a ve Frývaldově (8 zabitých včetně žen a dětí,
30 zraněných). Odpor proti zásahu četníků projevili také tehdejší
umělci První republiky formou výzvy Nelze mlčet, ke které se přihlásili
Olbracht, Šalda, Vydra nebo Majerová.3)
Zásahy se děly vesměs při stávkových akcích, demonstracích
nezaměstnaných, hladových pochodech a protiexekučních bojích –
postižení byli vlastně zabíjeni jen proto, že neměli práci a měli hlad.
Byli to vesměs dělníci, horníci a zemědělští dělníci.4)
Problematiku a původ těchto akcí je zde zapotřebí hledat v kořenech
poválečného vývoje:
Z důvodu konce války a neplatnosti válečných objednávek bylo evidováno
228.000 nezaměstnaných.5) Počet válečných invalidů, kteří své
zdraví ztratili v první světové válce dosahoval úhrnem 210.000 a padlí
a zemřelí vojíni úhrnem 385.000 osob v celé republice.6)
Nerovnoměrné ceny a mzdy: V roce 1919 činily reálné mzdy dělníků 37,4%
úrovně roku 1913. Cena vepřového masa na vázaném trhu činila v prosinci
1918 32,–Kč/kg, v lednu 1919 už 46 Kč/kg. Na regulovaném trhu to bylo
22,– resp.26 Kč.
Některé mzdy v roce 1919: mladiství a ženy na haldě 6,11 Kč denně,
havíři na povrchu 12,75 Kč denně, horníci 14,85 Kč denně Z jiných
oborů: truhláři 5.000,– až 8.000,– Kč ročně, textilní dělnice
4000,– až 5000,– Kč ročně Na lístek do divadla musel dělník pracovat
3 dny, na 1 kg rýže 5 dnů. Oproti tomu Dr. J. Preis – ředitel
Živnobanky měl oficiální příjem 14.000,00 Kč/hod.7)
Zdroje:
http://novysmer.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1039:stileni-do-pracujicich-za-prvni- (on-line text, 27. 8. 2013)
Zdroj: https://pavelherman.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=358299
K roli TGM: věděl tom co se děje, ale prý nebylo v jeho pravomoci do toho zasahovat. Bylo to v kompetenci ministra vnitra, a u něho TGM údajně projevil znepokojení. Za zamyšlení stojí i to, že se role TGM nepřipomíná, ani ty nešťastné události. Obraz tatíčka musí zůstat bez poskvrny. To by byl pěkný pořádek, kdyby tomu bylo jinak!
Upravil/a: Bičiště
0 Nominace Nahlásit |
To je spíše otázka na historiky. Ano, říká se to. Jen si nejsem zcela jist, že takhle, jak je to prezentováno, to je úplná pravda.
Doplnění: Ještě od Byčiště chybí role prezidenta v těchto represích.
Upravil/a: Edison
0 Nominace Nahlásit |
Dějiny se postupně mění, protože málo koho zajímá historie, a hodně se zapomíná, napsal jsem to slušně aby mě nevymazali 🙂
0 Nominace Nahlásit |
Jsou tam odkazy na původní text (celé články)
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Bida-drahota-lide-na-dlazbe-a-strelba-do-delniku-Siri-se-jine-informace-o-taticku-Masarykovi-a-prvni-republice-557565?fbclid=IwAR2m50pCF-g4N1tg8gF8jyfKSA9pwF6ouF-DLsHcYQfTqwu-8p6h8t8Ksi4
0 Nominace Nahlásit |
Jinačí názor bude mít komunista, jiný kapitalista, jiný novinář který uctívá svého chlebodárce, jinak obdivovatel tatíčka a jinak jeho odpůrce.
Ale dle mého příbuzného, který se vrtá v historii od Prahy do Vídně se po roce 1918 dostali také k moci někteří šikulové a velký Hujeři France Josefa, kteří později u koryt rozhodovali i bez tatíčka
0 Nominace Nahlásit |
Stačilo nahlédnout do archívu, otázka se opakuje. Takže se dovíte třeba něco jiného.
https://www.odpovedi.cz/otazky/nechal-nekdy-masaryk-nekoho-zabit
--
https://ziegler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=192056
" Někdo tnapsal, že prý každá doba má své mrtvé, Za I. republiky to prý byly oběti po střílení do dělníků, v padesátých letech politických procesů nyní údajně umrzlí bezdomovci na ulici. Nezlobte se, ale je to jen jeden z dalších studpidních pokusů o bagatelizaci komunistických zločinů.
Pohádka o tom, že Masaryk nechal střílet do dělníků má tuhý kořínek. Je to o dost složitější a zároveň výzvou pro historiky, aby pravdivě zpracovali četnické zásahy proti demonstrantům v předválečné demokratické Československé republice. Seriozní studie na toto téma dosud chybí. atd. "
Zdroj: https://ziegler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=192056
0 Nominace Nahlásit |
V minulosti platilo stejně, nebo více než dnes, že dobrý plat měl jem odborník v jakémkoliv oboru. Člověk bez kvalifikace byl placen mizerně, stejně jako dnes pracující důchodce. Proto se divím, že ono úsilí učit se a zdokonalovat nebylo tehdy tak řekněme usilovné, když bylo rozhodující pro životní úroveň. Samozřejmě dnes jsou možnosti kvalifikace mnohem lepší, ale stejně je také hodně těch co rezignují na seberealizaci a raději jen závidí a stěžují si.
0
před 2241 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5913 | |
Drap | 4652 | |
led | 3008 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2243 | |
zjentek | 1663 | |
ivzez | 1445 | |
aliendrone | 1427 | |
quentos | 1424 | |
elkon | 1337 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |