Musí být člověk melancholik, aby ocenil krásu melancholie?

I když melancholik je jeden typ temperamentu, který je zádumčivý, smutný, samotář, bývá tichý, ale přemýšlivý atd. Je introvert, tedy to, co prožívá, se odráží v jeho „duši“ či srdci. Je zpravidla romantik,
jeho posilou je snění …

Jenže žádný člověk nemá „čistý“ temperament, ale vždy se najdou znaky jiného temperamentu. Takže i u cholerika, či flegmatika i sangvinika se dá objevit dojetí, když vnímá něco krásného. Ale možná nejde tolik do hloubky, city brzy odezní, jsou povrchní, nebo je nedá najevo..

Kladem melancholika je to, že je zpravidla velmi inteligentní, má smysl pro vnímání krásy, stejně prožívá silněj i i smutek. Rád se o své pocity podělí.

Myslím se, že pro něj se hodí slova, že sdělená bolest je poloviční bolest, sdílená radost se dvojnásobí.

Proto tento typ člověka potřebuje často tzv. vrbu, která by mu pomohla vrátit se od snu do reality.

I krása je ve smutku, vidí ji ten, kdo o ní přemýšlí, takže "najít krásu ve smutku, naději ve ztrátě a důstojnost v prohře – v tom je skutečné umění života.“ — Arthur Miller

Zdroj: https://citaty­.net/citaty/308655-arthur-miller-najit-krasu-ve-smutku-nadeji-ve-ztrate-a-dustojno/

Všechno se odehrává v naší hlavě včetně toho, co je pro nás krásné . Každý to vidí jinak, záleží na představivosti, fantazii , zda či jak vnímá krásu podzimu, tedy smutek, nebo krásu jara = naději..

Podle temperamentu se jeho vnímání projeví sílou prožívání. To je nejsilnější u melancholika. …

Upravil/a: annas

Ne, nemusí.

Ne nezbytnš, ocení to i jiní, i když určitě ne tolik a melancholici bývají velmi často nepochopeni u všech ostatních temperamentů – u většiny lidí. Melancholici jsou nejlepší.
Nevíš, že velcí muži mají vždy původně melancholický charakter? :D Ostatní velikosti a úspěchu z pravidla nedosáhnou, kvůli jejich charakteru s čímž kromě vlastností souvisí i názory a vědomosti.

Upravil/a: Midas