Je význam slova renomé spjatý více s osobností člověka, nebo spíše s jeho charakterem či kulturou?

Podle J. Rejzka – renomé ‘dobré jméno, věhlas’, renomovaný. Z fr. renommée tv. od renommer ‘znovu jmenovat’ (ve starším jazyce i ‘dělat slavným’)"

Jak vyplývá z významu slova, jde o dobré jméno, dobrou pověst, proslulost.

Co se dá považovat za dobré jméno, tedy renomé? Dnes jde jen o pojem hovorový, tedy určený pro mluvenou řeč.

V minulosti to byl pojem obchodního práva – obchodnické renomé.

Pověst se šíří. To platilo u obchodníků. Některý získal dobré jméno, protože nabízel kvalitní zboží, byl i slušný, vstřícný, ale jeho cílem bylo samozřejmě vydělat, zřejmě přetáhnout zákazníka. jinému obchodníkovi, někdy zničit i konkurence..

Získal dobré jméno někdy i bez ohledu na svůj charakter.

„Já takové zboží vedu jen proto, abych měl u vzácnějších lidí renomé“ Jahoda

Nebo také umělec, třeba herec, si získal svou prací dobré jméno, stal se proslulým, váženým. Může jít nejen o jeho talent, ale i o jeho charakterové vlastnosti, jeho chování v běžné životě.. Někdo může mít nevyhraněný charakter, ale proslavil se třeba, jen tím, že hrál charakterní role.

Kdo posuzuje charakterové vlastnosti? Dnes se šíří často pikantnosti ze života jedinců – náplň bulvárních plátků. Takže pohled se zkresluje. Brány města zavřeš, huby pomlouvačů a závistivců nikoliv.

Samozřejmě se objevuje slovo renomé i ve spojení s kulturou, politikou atd. – vynikající umělcí – hudebníci, malíří atd., vědcí naši zemi proslavili a dělají ji dobré jméno, pověst, tedy kulturní renomé.

Ale to, jak se kdysi Češi chovali v zahraničí po otevření hranic, určitě nám zkazilo naši pověst, reputaci či renomé? .

Upravil/a: annas

S osobností, charakterem, odborností, profesionalitou, kulturou, etikou, …