Jsou mladí neschopní ?

Z ryze sociologického hlediska je nesmyslné stavět závěry na personální zkušenosti. Ta je determinována kognitivním zkreslením, sociálním prostředím, ve kterém se jedinec pohybuje (česká společnost je značně fragmentisována, byť to technicky myslícím gumám, poněkud, nedochází! 😅) a velikostí sociálního fondu.

Dnes je jedno velké specifikum, které nikdy v historii nebylo a které, pro toto, považuju za potřebné zmínit hned úvodem: výše nákladů na bydlení (nájemné / hypotéka, energie a služby s tím spojené) je nejvyšší, jaká kdy byla v historii.

Náklady na třípokojový byt pro rodinu, „s inkasem“, se pohybují někde mezi Kč 12,000.00 (městský byt, někde v Lidové republice Sudety, zejména v ÚLDR) až Kč 50,000.00 (soukromý byt, centrum obce Hlavní město Praha, Brna, atp.) měsíčně.

Minimální mzda (čistá, zde budeme kalkulovat pouze s čistou mzdou!) se pohybuje mezi Kč 16,442.00 – Kč 19,569.00 (to nejnižší = 0 dětí, to nejvyšší = 2 děti; více dětí dnes mladí nemají 😅).

Medián mzdy (za 3. čtvrtletí 2023, novější statistiky ještě nejsou k disposici) je Kč 30,087.00 – Kč 33,142.00 (opět: 0 dětí, 2 děti).

Pokud je příjem domácnosti tvořen minimální mzdou 2 osob, má bezdětný pár k disposici Kč 32,884.00. Vezmeme-li průměrné náklady za dvoupokojový byt někde kolem Kč 17,000.00 měsíčně, tvoří to 51.70% příjmů domácnosti.

Pokud je příjem domácnosti tvořen dvěma mediány mzdy 2 osob, má pár se dvěma dětmi k disposici Kč 66,284.00 měsíčně. Vezmeme-li průměrné náklady na třípokojový byt někde kolem Kč 20,000.00 měsíčně, tvoří to 31% příjmů domácnosti.

V reálném prostředí je málo mladých párů, které by dosáhly alespoň na ten medián mzdy, zvlášť, pokud mají dvě malé děti, jeden z rodičů je na rodičovské dovolené, atp. V reálu se tak, zase, budou náklady na bydlení pohybovat kolem 50% měsíčních příjmů domácnosti.

Nikdy tomu tak nebylo.

V roce 1989 byl medián mzdy Kčs 3,000.00 hrubého. Výpočet čisté mzdy je, na jedné straně, jednodušší, protože nebylo odvodů na veřejné zdr.pojištění, a na státní politiku zaměstnanosti, na druhé straně bylo v ČSSR velmi progresivní zdanění (nedanily se pouze platy a mzdy do Kčs 200.00 měsíčně).

Pokud by byl pár bezdětný a příjem tvořily dva mediány (Kčs 6,000.00), každý by zaplatil na dani Kčs 320.00, a ze zbytku 20%, tj. Kčs 536.00 + Kčs 320.00 = Kčs 856.00, tj. čistý příjem domácnosti by činil Kčs 4,288.00.

Náklady na bydlení se pohybovaly mezi Kčs 150.00 za státní byt po cca Kčs 400.00 za družstevní byt, tj. mezi 3.50 – 9.33%! To je, poněkud, podstatný rozdíl, že?

Minimální mzdu neměla ČSSR uzákoněnu, v praxi se pohybovala kolem Kčs 900.00 (v té době). Zde by byl odvod Kčs 74.00 + 12% ze zbytku, tj. Kčs 99.12, čistá mzda páru s minimální mzdou by tak byla Kčs 1,601.76. Při nákladech na bydlení Kčs 120.00 – Kčs 300.00 (státní, družstevní, dvoupokojový byt) se jedná o 7.50 – 19% měsíčních příjmů domácnosti!

Ano, byly jiné problémy: na byty se čekalo dlouho. I na družstevní. Tam bylo nutno „dobrovolně“ (a bezplatně) něco odpracovat, atd. Jenže pořád se bavíme o nákladech na bydlení kolem 10 – 20% příjmů!

Ta otázka zní jinak: to, že jsou dnes extrémní náklady na bydlení, to víme. (kdo neví, tak je dilino!). Proč, v takové realitě, musí mladí řešit hypotéky, nájmy? Proč s tím rodiče nekalkulovali a nezajistili dvougenerační domek, dvougenerační byt, no a nebo, třeba (v době, kdy to bylo levnější, ještě) nekoupili druhý, třeba dvoupokojový (nebo 1+1), byt, kam by se teďka vystěhovali „na vejminek“, aby mohli ten větší (3+1, většinou, že?) byt přenechat mladým? To je řečnická otázka, na ni tady odpověď nenajdeme.

Pak jsou otázky, které také směřují na tu předchozí generaci: proč stoupá spotřeba jídla z fastfoodu? Proč stoupá nákup hotových jídel (z řetězců, obchodů …)? Protože nenaučili „mladou“ vařit (mladý už vůbec neumí vařit – mamánek! 👌😅)? Protože je „mladá“ zdechlá vařit?

Jasně, může být. Může být, že si to mladí „poserou“ sami, utratí prachy za tenisky „Air“ za Kč 5,000.00 – Kč 10,000.00, za placatý iPhone Kč 30,000.00 prakticky každej rok, atp. No, to by potom nevyšli ani s 2× průměrnou mzdou, ve vlastním bytě a bez fakanů. Může bejt, co by nemohlo.

Realita se však jeví, spíš, taková, že mladí jsou poznamenáni hyperprotektivní výchovou, nic moc praktického neumí, a pokud nenavaří „mamá“, musí platit těžký peníz za služby (protože ty dneska nejsou dotované). Do toho se jim rodičové vůbec nepostarali, ani do startu, o nějaké cenově dostupné bydlení, a do toho na ně stát sere zvysoka a obce nadvakrát, protože to je „trend“, zbavovat se obecních bytů.

Myslím, že základní problém není na straně té mladé generace, ať už je jakákoli. Tak jako v průměru, statisticky, že?

Upravil/a: Filip84

Je mi něco málo přes 20 let a jsem plné soběstačný už od svých 19 let. Chodím do práce a platím si nájem. Takže ne, všichni mladí nejsou neschopní. Děkuji.

Myslím, že otázka a ten popis pod ní jsou vlastně dvě docela odlišné věci – které spolu sice můžou souviset, ale ani třeba ne. ;)

Jsou mladí neschopní? Moc obecné (navíc relativní – mladí pro koho?, pro 90letého jsou mladí všichni, co jsou tak alespoň o 20 let mladší než on), ale ano, dá se říct, že samostatnost, vyzrálost, zručnost, způsobilost atd., se pospupně zhoršují (ehm, hlavně Západ). A jo, může to postihovat víc mladší a ‚novější‘ generace, ale platí to i pro ty starší. Znám hodně „starých“, kteří jsou neschopní. ;) Celé skupiny.

Že později zakládají rodinu, to vůbec nemusí být o tom, že jsou ne/schopní. Hodně se to odvíjí od společnosti/men­tality a je to i ekonomický faktor, který je proměnlivý a buď roste nebo klesá (po 20 a roste ke třiceti i víc, pak zase postupně klesá dole). Další věc je biologické hledisko (hlavně pro ženy je rohodně přirozenější i lepší, když mají děti v mladších věku – na vrcholu puberty a po dvacítce…dávno před třicítkou). Obecně se průměrný věk, kdy má žena/muž první dítě liší podle zemí (a hlavně podle bohatství a vyspělosti) a v jedné zemi pak podle tříd – tj. co je to za lidi. Zajdi do njěaké i třeba pochybné fabriky, tam dělá plno mladých a už mají několik dětí. ;) ;)
Proč je mnozí nemají? Soustředí se víc na vzdělání, kariéru, na sebe (své zájmy, cestování) aj. Nemyslím si, že je to nezbytně špatně. A že nezakládají rodinu, pokud si myslí, že na to ještě nemají (finančně a jinak)? Nj, určitě je to lepší, než sotva (do)studovat, nemít pořádnou práci, žádný majetek ani úspory, bydlet mžná ještě u rodičů a mít už třetí dítě na krku. ;) ;) Jak to „někteří“ mají nebo často měli – většina lidí co v 18 – 20 měli první dítě NEBYLO samostatných (rodiče, stát/socák atd).
Někteří mají jiná očekávání (od reality), u jiných jinak zafungují pudy (i potlačené což může být špatně – a to sice je problém, ale už jiný, který není o neschopnosti), někteří možná rodinu ani nechtějí, jiní mají jiné priority, někteří určitě jsou i neschopní. A jde zde celá řada důvodů, proč někteří nemají děti – nebo je mají až později.
Pak s tím souvisí společnost, jako větší volnost, volnější mravy, promiskuita, nestálost, ego, nevyzrálost… a ano, zde to prsotě souvisí i s tou neschopností a jiným.
Je zde taky čím dál větší míra rozvodovosti a neúplných rodin. Jo, 50. letý týpek má 6 dětí, ale skoro každé s jinou. Baba už má ve 42 asi 3 děcka, ale každé s jiným. Partenrů mělo 40 a manžely 2, s tím posledním žije na hromádce. Pěkné rodinky. Hlavně že mají ty děti a jsou samostatní, že? :P ;)

Jako vážně, posuzuješ neschopnost od toho, jestli má dotýčný už děti? Víš jak často (jak brzy a jak moc) se množí chudina, spodina, negramotní, alkoholici, dělníci s mentalitou v p_deli, lidi na dávkách, nevyspělí atd. Ti mají často 5 dětí ještě před tím než je jim 25 let. ;) A schopní fakt většinou nejsou. Umí se akorát množit. Jistě, základně se o ty děti taky zvládnou postarat (ale většinou jsou drzí anebo naopak žijí v chudobě a nedostatku… tak tak přežívají). V Česku i jinde.
Když děti mají děti, tak to taky často nedopadá dobře (myšleno ještě nezletilí, nevyspělí, nesamostatní). To by musel být výjimečný případ, kdy ten dotyční (nebo oba) jsou mentálně/psychicky vyspělejší, zajištěnější atd.

Upravil/a: Disraeli

Všichni ne, ale jejich počet narůstá.
Jiná doby, jiný mrav.
Vše se nedá házet na společnost.
Ty mladé někdo vychovává, asi ne dobře.
Znám i mladé, kteří pomáhají rodičům (jednomu, samostatně žijícímu).
Berou je na dovolenou, kupují nákladnější věci do domácnosti, které dosloužily.
Je jich méně, než těch, na rodičích závislých nebo rodiče využívajících.
Pokud někdo dosáhl na hypotéku, je schopen ji platit (pokud nenastane závažná změna, nemoc apod.).
Rodiče často sami cítí touhu a potřebu, dospělým dětem pomáhat.
Ví, že stát, společnost, režim, neposkytuje sociální jistoty, novomanželské půjčky apod.
Takové, jako měli oni sami. Včetně získání/přidělení bytu.
Někteří se honí za konzumem, věcmi, požitky. Soutěží, kdo dá dětem více.
Každý má nějakou pohnutku, motor.
Každý dělá, co umí a čeho je schopen.
Jedni pomoc rodičů vyžadují nebo se nehnou z domova (servis, zázemí).
Pořídili jste si děti? Tak se starejte, aby byly spokojené a nebyly „socky“.
Jiní mladí pomoc prostě dostávají. Pro jedny je to obrovská i nutná pomoc.
Pro jiné samozřejmost.
Ať si v tomto ohledu, každý dělá co chce. 😉
Vy to nevyřešíte, Není to Vaše věc.

Když někdo vydělá (má k dispozici 25 tisíc, je sám a 15 nebo 20 dá za pronájem bytu,
Půjčku na krku za zařízení bytu a spotřebiče… TAK se bez pomoci rodičů,
špatně přežívá, žije…

Upravil/a: da ny

Toto je velice složitá a vícevrstevnatá otázka. Prostě říkat, že jsou mladí neschopní, by bylo velmi zjednodušující a nezohlednilo by množství faktorů.

Je pravda, že dnešní mladá generace se s některými otázkami potýká těžceji než generace předešlé. Avšak příčin je tu několik:

1. Ekonomická situace: Cena nemovitostí a nájemného se v mnoha zemích zvýšila mnohem rychleji než mzdy. To znamená, že mladí lidé musí strávit více času v nájmu než jejich rodiče před nimi, než se mohou rozhodnout koupit vlastní dům nebo byt.
2. Vzdělávací systém: Dříve bylo možné si po střední škole najít dobře placenou práci s jistotou. Dnes je stále těžší nalézt dobře placenou práci bez vysokoškolského vzdělání, což znamená, že mnoho mladých lidí musí strávit více času ve škole, než mohou začít pracovat na plný úvazek.
3. Společenský tlak: Dnešní mladí lidé jsou také pod větším společenským tlakem než kdykoli předtím. Socální média a všudypřítomnost reklamy mohou vést k pocitu, že musí být vždy na vrcholu, což může vést ke stresu a úzkosti.
4. Sociální a ekonomická nerovnost: Mnoho mladých lidí má pocit, že se houpá na hraně mezi třídami. Cítí, že bez pomoci svých rodičů by nebyli schopni dosáhnout stejné úrovně pohodlí, jakou měli jejich rodiče v jejich věku.

Všechny tyto faktory mohou vést k tomu, že se mladí lidé cítí neschopní nebo přeplněni. Ale to je spíše příznakem širšího systémového problému než důkazem jejich individuální „neschopnosti“.

Pokud na sobě pracují a snaží se, tak se mohou postavit na nohy. Bohužel je dost mladých, kteří chtějí hlavně peníze, ale práce je moc nezajímá a že by se měli více vzdělávat a snažit se prosadit, jim nic neříká. Někteří se nestydí nechat vyživovat rodiči, než by se sami postarali. Je to i chyba rodičů. Kdo je cílevědomý, může výsledků dosáhnout. Vidím to i na svých dětech, v „rozjezdu“ jsme jim trochu pomohli, ale už dávno mají své rodiny a umí se o ně dobře postarat. A co víc, mají zařízené domky i auta. A své děti (naše vnoučata) k podobnému životu také už vedou.

Upravil/a: elkon

Jsem přesvědčen, že je to hodné výchovou, a nejen v domácnostech, ale i ve školách a ve společnosti vůbec. Další věcí je že jako národ chudneme. Je už nastavena taková politika a bude to v budoucnu ještě horší. Zřejmě se počítá že ideální stav je takový, že nikdo nemá nic a aby přežil musí na vše těžce a co nejlevněji pracovat. To znamená že bohatí budou ještě bohatší a ti chudší budou mít čím dál méně. Takový národ se potom velice snadno ovládá a manipuluje. Také mám dospělé děti, jsou všichni plně soběstační, zatím. Co však čeká naše vnuky a pravnuky lépe ani nedomýšlet.