Jsou nějaká etická pravidla ohledně vzhledu postavených čarodejnic a vůbec kolem průběhu pálení a dalších zvyků z 30.?

Chození v kostýmech a podobné věci jsou novodobou záležitostí. Dříve patřilo ke zvyklostem když nebyl oheň příliš velký, skákání přes oheň když dohoříval a hlavně házeno zapálených starých košťat.
Stavěla se hranice ve stylu vatry, nebo pagody. Vždy se dělávalo na kopcích, nebo na vyvýšeném místě. Patřilo k prestiži každé obce, aby jejich oheň byl viděn z co největší vzdálenosti a my jsme zase viděli záře ohňů v okolních obcích. Špekáček si na hranici nikdo neopékal. Žár byl tak velký, že by to u něho nikdo nevydržel. Po půlnoci se přestalo přikládat a omladina většinou spávala u ohně a hlídala aby v pořádku dohořel. Od čarodějnic se chodívalo většinou hned na prvního máje. Dělání postav čarodějnic se začalo také až někdy v šedesátých létech.

Jasně! Kepler ti nabulíkoval, že to na obrázku je čarodějnice (aby ses za ní honil, zatímco na něj zůstanou ty „onačejší“)! ;) :D :D

Máš zcela zcestnou představu, čarodějnice jsou ČAROVNĚ krásné (ještě aby nebyly, když to čarování mají v popisu práce – MYSLI trochu)! :)

Ergo po odchycení čarodějnice budeš mít ÚPLNĚ JINÉ MYŠLENKY na to, co asi tak s ní dělat! Kdepak buřty, pche! I když – prosti gustu… ;) :)

Abys měl představu jak čarodějnice OPRAVDU vypadají (a co před tebou Kepler zatajil) >> https://www.fan­zine.cz/13-sexy-carodejek-ktere-vam-rozproudi-krev-kterou-jste-si-zamilovali-vy , už je ti to JASNÉ? ;) :D :D