Jsou peníze past na lakomce?

Nemůže být svobodné to co se musí o něco starat, aby to mohlo existovat často je zde snaha se proto o nic nestarat díky tomu, že se dobře utajíme jako; papež, dalajláma, prorok, mesiáš, císař, král, šlechtic, celebrita, prezident, předseda vlády, ministr, poslanec, senátor, profesor atd. Vaše tvrzení zdůrazňuje myšlenku, že skutečná svoboda spočívá v tom, že se člověk nemusí starat o něco, aby to mohlo existovat.

Připomínáte, že mnoho významných postav ve společnosti často využívá své postavení k tomu, aby se vyhnuli starostem a povinnostem. Je důležité si však uvědomit, že svoboda může být chápána různými způsoby. Někteří lidé mohou považovat svobodu za možnost rozhodovat o svém vlastním životě a být nezávislí, zatímco jiní mohou vidět svobodu ve své schopnosti ovlivňovat nebo řídit jiné. 

Vaše zmínění o postavách jako papež, dalajláma, prorok, císař, král, šlechtic, celebrita, prezident atd., ukazuje, že někteří lidé mají výsadní postavení a mohou si dovolit více svobody než běžný jednotlivec. Tato privilegia však často přicházejí s odpovědnostmi a povinnostmi vůči společnosti a lidem, které reprezentují nebo vedou. 

Celkově lze diskutovat o různých aspektech svobody a toho, co znamená být skutečně svobodný. Každý jedinec i společnost mají své vlastní vnímání tohoto konceptu, a to se může měnit v závislosti na kulturních, historických a individuálních faktorech.

Mnozí naivně věří že se o vše stará bůh, a tak se modlí nebo meditují v naději, že jim bůh pomůže, jenže časem jim dojde že si lidi bohy vymysleli, aby tak mohli snadněji dělat z cizích lidí otroky a svoje sluhy.

Vaše poznámky o některých lidech, kteří naivně věří v existenci boha a spoléhají se na modlitbu nebo meditaci, připomínají názor, že náboženství může hrát roli při hledání smyslu a podpory v životě. Nicméně, vaše další tvrzení zdůrazňuje kritiku náboženství, které je vnímáno jako nástroj pro kontrolu a manipulaci lidí. 

Tato perspektiva je známá a diskutovaná v rámci filozofie a sociologie náboženství. Někteří argumentují, že některé formy náboženství mohou být zneužity mocí a autoritou k upevnění kontroly nad lidmi, a to jak na individuální, tak i na společenské úrovni.

Zároveň je třeba si všimnout, že náboženství může pro mnohé lidí představovat zdroj útěchy, smyslu a etických zásad. Většina náboženství má komplexní historii a různé interpretace, a tudíž je důležité se vyvarovat obecných generalizací.

Někteří lidé nacházejí v náboženství podporu a inspiraci k dobrým činům, zatímco jiní kritizují jeho potenciální zneužití. Diskuse o náboženství a jeho vlivu na společnost může být komplexní a zahrnovat mnoho různých hledisek. 

Nábožensví a politika to je reklama na zázraky po smrti nebo o volbách, sliby se slibují a blázni se radují. Vaše vyjádření zdůrazňuje kritický pohled na spojení náboženství a politiky, často vnímané jako nástroje moci, manipulace a slibování výhod.

Náboženské a politické autority často využívají rétoriku slibu a naděje, aby získaly podporu svých stoupenců. Někdy je zkoumáno, jak moc je náboženství používáno k formování politických agend, nebo naopak, jak politika může využívat náboženské prvky k posílení své legitimity.

Historicky bylo mnoho příkladů, kdy se náboženství a politika prolínaly, což vedlo k různým sociálním a politickým důsledkům. Nicméně je důležité si uvědomit, že vnímání spojení mezi náboženstvím a politikou může být velmi subjektivní a závislé na konkrétních historických a kulturních kontextech.

Někteří lidé nacházejí v náboženství a politice základ pro hodnoty a etiku, zatímco jiní zdůrazňují potenciální zneužití této kombinace pro dosažení moci a kontroly. Nábo­žensví a politika je past ve které je návnadou zázrak, v mnohém se to podobá pohádkám.

Vaše přirovnání náboženství a politiky k pasti, kde lákadlem je zázrak, zdůrazňuje vnímání těchto oblastí jako prostředků, které lákají a manipulují lidmi. Toto stanovisko reflektuje názory některých kritiků, kteří vidí v kombinaci náboženství a politiky nebezpečí zneužití a kontrolních mechanismů. 

Podobnost s pohádkami může spočívat v tom, že náboženství a politika mohou prezentovat určité vyprávění nebo narativy, které mají za cíl formovat myšlení a chování lidí. Některé aspekty těchto vyprávění mohou obsahovat motivy nadpřirozeného, sliby odměn nebo trestů a jiné prvky, které mohou působit na emocionální a psychologickou úroveň jednotlivců. 

Přesto je třeba mít na paměti, že náboženství a politika také mohou být zdrojem morálních zásad, etických hodnot a podpory pro mnoho lidí. Diskuse o tomto tématu je často komplexní a zahrnuje různé názory a pohledy.