Na jaře jsem koupila broskvičku, zdála se mně postříkaná, ale teď až má lístky, tak jsou kadeřavé. S tím už nic neudělám, trochu lístky otrhávám a jednou za týden zalévám slabou močovinou. Nerada bych o ni přišla, prosím poraďte děkuji
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? johana 56 před 3093 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Jakmile se kadeřavost na listech objeví, nedá se dělat nic jiného, než
posbírat napadené a tím zabránit šíření nákazy.
Vhodných postřiků je na trhu několik druhů, s výběrem Vám poradí
v každé prodejně potřeb pro zahrádkáře. Aplikují se na podzim při
opadávání listí a v únoru, kdy se začínají nalévat pupence.
Znám několik zahrádkářů – odpůrců chemie, kteří jako osvědčenou prevenci doporučují postřik ředěným odvarem z přesličky.
Upravil/a: johana 56
0 Nominace Nahlásit |
S kadeřavostí se teď udělat nic nedá. Sám mám taky hodně kadeřavosti. A to jsem stříkal v avizováném termínu dle modelu AMS SET – 2 postřiky Syllitem. Ty pupeny se tento rok vyvíjeli nějak „pauzovaně“ (zima) a nebylo zcel jasné, kdy nastal nejlepší termín.
Co se týče hnojení – první tři roky – kdy boskev neplodí (otrhat případné plody) se hnojí intenzívně(!) Broskve se NEhnojí plným hnojivem. Jako neplodící potřebují „N“ = dusík a to 45–90g za rok. A to je tak zhruba 1kg Cereritu, protože ten je 8%-13%-11% NPK – a tu nastáva problém s tím P a K. Močovina je tedy správně, jenom je nutné dodat 45–90g dusíku/rok ve fromě močoviny. Právě v tomto období je nutné dosažení maximálních přírůstků – proto hodně dusíku. Hnojíme ve 3 dávkách, hned z jara.
0 Nominace Nahlásit |
Jako postřik lze použít také např. Kuprikol nebo Sulku.
Nezáleží ani tak na typu přípravku, jako na vystihnutí správného
načasování hlavně u únorové aplikace, kterou je vhodné za dva týdny
opakovat.
Záleží ovšem také na složení půdy.
Nedostatek fosforu (zakrnělý růst, bledě zelené listy) se občas projevuje
na kyselých a těžkých jílovitých půdách nebo v oblastech s častými
dešťovými srážkami. Lze ho doplnit superfosfátem nebo kostní
moučkou.
Nedostatek draslíku (omezený růst, tenké výhonky, na listech se objeví
žluté, hnědé nebo nachové skvrny) se vyskytuje na lehkých nebo
vápenitých půdách. Bio zahrádkářům je jako jediná vhodná náhrada
zdroje draslíku doporučován kainit.
Pokud je dusíku příliš, růst je sice bujný, ale nevyzrálý, zvyšuje se
riziko náchylnosti k chorobám a napadání škůdci. Přebytek dusíku může
také pozastavit tvorbu plodů nebo oddálit zrání…
Nemám broskve prvním rokem. Vím o čem mluvím. Že jste něco dělali
léta, neznamená automaticky, že je to správně.
Sulka a Kuprikol je samozřejmě použitelný taky za podmínky, že teploty
v termínu aplikace dosáhnou alespoň cca 11 stupňů. Což se nemusí
každý rok naplnit. Syllit (momentálně mu skončila registrace) měl tu
výhodu, že fungoval od +6 stupňů.
S tím hnojením – to je celkem jednoduchá matematika.
1kg cereritu – to by byla roční potřebná dávka pro stromky od 0 do
3 let. Nasypat 1kg 8–13–11 hnojiva na jednoletý stromek určitě povede
k přebytku P a K (ale přežijí to). Proto je lepší urea, případně
říznutá NPK a pod., podle potřeby.
Pro stromky od 4 roku (už se nechávají plody) platí – v normální
půdě cca 11g (až 20g) N na 1 rok stáří stromku, t.j. napr. 5-letý
potřebuje od 55 do 100g N, atd. Plodící stromy taky potřebují vápník
(!) – takže od 4. roku přejít na dusičnan vápenatý. První 3 roky má
být růst relativně bujný – a taky se to musí správně řezat, pletiva
nemusí být vyzrálá; plody zrušit hned v úvodu. Samozřejmostí je, že
pod stromkem není trávník, ale kruh čisté půdy, optimálně s poloměrem
1m. No a taky je nutné sledovat případné karenční příznaky (jako
uvedené změny barevnosti listí, etc.)
Napsala jsem své poznatky, nikomu je nevnucuji. Naopak se ráda dozvím
zkušenosti jiných pěstitelů. Víc než přesně stanovené normy se vždy
osvědčily praktické znalosti zkušenějších.
Kadeřavost je opravdu velký problém a není snadné se jí zbavit.
S ureou samozřejmě souhlasím, negativně jsem se k jejímu užití
nevyjádřila.