Kam jste dojeli nejdál vlakem?

aliendrone: To jsem si musel najít, je to asi, jako z Ostravy do Prahy.

To víš, to je úplně jiný svět: oni řeší zpoždění, i když dojedeš do cíle ten samý den, jako! 🙄

To já nepoberu, můj přístup jde charakterisovat asi tak, jak jsem kdysi odpovídal jedné paní, co se ptala: „Nevíte, kdy jede vlak do Valašského Meziříčí?“ „Vím: za chvilu.“ „A přesněji nevíte?“ „Ale ovšemže: dneska.“ 🤷‍♀️😎

paul: To je zatím – pomineme-li teda vojenský transport 😅 – z těch, co tu napsali, nejdál!

Burgas je dál, než Rumunsko, protože do Bulharska musíš přes Rumunsko. přes Ruse nebo Vidin, a pak přes celé Bulharsko, a Bulharsko je veliký. Teda můžeš přes Beograd, jo, dá se, jedeš Wien Hbf, Semmering, Laibach, Zagreb, Slavonski Brod, Vinkovci, Beograd, a pak Dragoman, a už jsi v Sofii. A pak přes celý Bulharsko do Burgasu.

O tom kolují dosti nepříjemné zkazky, teda za Husáka, Honeckera a Ceausescu, že hlavně CFR – Rumuni, běžná praxe – prý – byla, že řekli, že lehátkový / lůžkový vagon má „poruchu“. A měl „poruchu“ tak dlouho, než se soudruzi nesložili na všimné, aby si soudruzi koloťuci „všimli“, že vagon „už“ nemá „poruchu“. Tos měl, potom, třeba 2,720 minut zpoždění! 😃🤷‍♀️

Errata: Maribor, ne Laibach, Laibach je na druhý straně Kraňska. 😅

Emefej: Tož, to je, v podstatě, už téměř Kazachstán, že jo. 😎

Ale jo, to tak bylo, ty přímé vozy. Však, herr Švec, v tomto směru ještě „tahám kačera“, a já pamatuju přímé vozy Karlovy Vary – Krym, jo, nebo Karlovy Vary – Pitěr, a tak podobně, RŽD. Jo, a přímé vozy BC Wien – Minsk, třeba. A to není tak dávno, ani dvacet roků to není.

No jo, no: bejvávalo! 😅

Filip > jo, skoro na hranicích s Kazachstánem. Nejednalo se o civilní vlak, byl to vojenský speciál.

Emefej: Aha…

Tož, jestli to není tajné: to byl normální Militärzug, jakože – víš co – vojenský transport, jak se to u nás, nebo v Polsku třeba víc, ještě vozí: prostě, původně 3–4 vagony Bt-k, dneska má CDC Bc lehátka, že aby si vojclové mohli i lehnout, co mají právě taky kamna a kotel, protože mašina nákladního vlaku ti elektřinou, ani parou, vlak nevytopí, no a za tím ty nákladní vagony plné tanků, PV3S, co já vím, v tý době, GAZ-69, atp.? No a tak když to jelo, tehdy, na trať SŽD, tak to ale musely být přechodové vagony, ze dvou důvodů: široký rozchod, no a návěst „konec vlaku“ na osobních vlacích v „Ruské říši“ vždycky byla, je a bude tvořena třema červenými světly, ne dvěma, tak podle toho ten vagon poznáš na první pohled: https://www.va­gonweb.cz/foto­galerie/foto/200706/DS­C02815.jpg.

Nebo vám dáli přímo ruské, ne UIC, vagony, prostě „mjest 18“, „mjest 36“ a plackarty „mjest 54“? Protože když jely tady ty ruské „stodoly“ po síti ČSD, jako třeba ty neveřejné D-Zugy Milovice – Moskva, tak – krom toho, že to bylo neskutečně těžké, ta souprava, protože Rusové s sebou vozili krámy – tak s tím byla hromada opatření – tunely musel projíždět tak, aby byla volná protější kolej, na výhybkách musel stát – tolik a tolik – metrů od námezníku, protože kdyby stál před námezníkem, tak by do těch vagonů mohla jebnout protijedoucí souprava atp. Já si to všecko nepamatuju, něco jsem četl, něco říkali koloťuci, a teď jako – víš co – bylo těch informací dost a všecky na jedno brdo.

Drap: To bude asi Constanta, co? Nejdál je Mangalia, za Ceausescu se dalo dojet ještě do Navodari, dnes už tam jezdí jenom nákladní vlaky.

Ametyst: To je 397 mi.

Ok, to jsem nevěděla. Díky. Pro mě je důležité to, co vidím z okna vlaku. 🙂

elkon: Ani, co já vím, na vojně jsi nejel? Nebo do školy, na vejlet, nebo tak něco? Opravdu nikdy?

Na vojnu jsem jel do Prahy. A z Prahy jsme jezdívali na Doupov, ale to je relativně „za bukem“.
A co si pamatuji, tak do těch Beskyd jsme jeli přes Prahu do Ostravy a odtud nějakou lokálkou do Rožnova, nebo do Frenštátu. Už přesně nevím. No a odtud na místo pobytu Pustevny hotel Tanečnica. To bylo nějakým autobusem. Vím jen, že to bylo po té silnici z Ráztoky, která je už nyní pro dopravu zavřená. Vím to, protože jsme tam byli před lety na dovolené. A ta silnice se používala pro sjezd koloběžek.

elkon: Tak to jste jeli do Frenštátu pod Radhoštěm, protože kdybyste jeli do Rožnova pod Radhoštěm, tak byste z Prahy nejeli do Ostravy, ale do Hranic, a pak na Púchov, do Val.Meziříčí je to 26 km, kdežto z Hranic do Moravské Ostravy hl.n. je to dalších 58 km, a pak dolů, směr Frýdlant nad Ostravicí, je to do Valašského Meziříčí, pokud se dobře pamatuju, 72 km. To by nedávalo smysl.

Ta silnice, co popisuješ, vede na Poustevny z Trojanovic. Ona je opravená, je relativně ouzká, a ano, je tam zákaz vjezdu motorových vozidel. Já tam jel, tak 4 – 5 roků zpátky, na kole, ale dolů (z Pousteven) a v noci, a i tak jsem držel Tempo 15, protože tam sletět ze srázu, tak to fakt nechceš! 😅

Nepsal jsem, že jsem nikdy nejel, ale že nejezdím. Moje cesty vlakem nestojí za řeč s ohledem na délku. Ale vzpomínám si, že jsem kdysi jel se spolužáky z učiliště na nějakou akci za odměnu do Beskyd. Takže to je vlastně nejdelší cesta (Plzeň-Rožnov p.R.).

elkon: Plzeň – Praha je 109 km (to si pamatuju, Plzeň je mnou docela využívaný uzel), Praha – Val.Meziříčí 327 km, no a regionální dráha do Rožnova pod Radhoštěm má 13 km. Takže cca 460 km. A ta trať Plzeň – Praha je díky přeložce skrze koridorisaci o trošku kratší, nevím už, jestli 5 km, tak nějak, než byla.

Však otázka nezněla, jestli a jak často, a kam atp., kdo jezdí vlakem. Otázka zněla, kam jel nejdál, a Tys jel skoro 460 km, což na naše poměry není až tak úplně krátké, jako. Je je míň, než jel Don Rokio do Prahy, třeba. A taky napsal! 😎