Kam se ztrácí cca čtyřminutový rozdíl rotační periody Země nebo 2,2denní rozdíl oběhu Měsíce?

Ještě jednou díky za příspěvky, jen jsem netušil,že se z tak prostého dotazu vyvine problém. Ale už jsem si všiml i u mé předchozí otázky na označování desetiletí, že zamyslet se nad duchem otázky, nebo si ji pořádně přečíst, je problém.
Stačilo se zamyslet nad duchem otázky, nebo si přečíst odpověď Otazníka123. Sice třeba Ali věci rozumí, ale míchá do toho zpomalování rotace Země aj. To myslím pro naši otázku není potřeba,ale proč to dělat jednoduše,… Ale aspoň tak člověk přijde na věci jako je přestupná sekunda, náhodně narazí na rozdílné tempo kyvadlových hodin na pólech proti rovníku, apod. Takže žádná škoda, díky.
Jen pro jistotu ještě dám odkaz na obrázek https://www.go­ogle.com/sear­ch?rlz=1C1CHBH_csAT780AT­780&biw=1366&bih=608&tbm­=isch&sa=1&ei=Dc1OX­PbXJYX5wQLT4LSo­DA&q=rotace+zem%C4%9B­&oq=rotace+zem%C4%9B­&gs_l=img.3..0j0i24l7­.16830.22584.­.23044...1.0.­.0.302.1910.4j10j0j1­......1....1.­.gws-wiz-img.......0i30j0i5i30­.pPs0F23ace8#im­grc=kdfMzEx81dHFtM:
a uvedu,že za siderickýrok se Země otočí 366,25697× (za 365 dní 366× a za tropický rok 366,24277×).

Problém je ten, že mnohdy na zdánlivě jednoduchou otázku neexistuje jednoduchá správná odpověď, protože problém je větší, než si tazatel uvědomil, nebo si to uvědomil, ale ač se složitě, jakoby přesně zeptá, neočekává tu složitou správno odpověď. Typicky to pak vypadá asi takhle: Jakou má to auto barvu? Odpověď: Ano. Tak takhle to opravdu nefunguje… A jistě znáš ten vtip s tou černou krávou a popisem jejího barevného stavu vědci různých oborů.

MP2, Alien:
Pánové, mýlíte se. Kvůli „trvá 23,9344 h (=0,997268 dne)…“ nemáme každé 4 roky přestupný rok. Tady jde o přesný čas otočení Země o 360° vůči hvězdám. Aliene sice používáš správné termíny synodický a siderický den, bohužel ale v nesprávných souvislostech.
Zkrátka abychom měli poledne v poledne potřebujeme nějak podchytit otáčení Země kolem Slunce a na to přesně jsou ty 4 minuty denně.

Že oběh Země kolem Slunce trvá cca 365,25 dne (synodického) už je jiná kapitola. Ale až tahle kapitola má na svědomí přestupné roky, nepřestupná staletí, přestupná čtyřsetletí atakdále…

(A drobné odchylky v tom všem nám do toho bordelu ještě přidávají přestupné vteřiny)

:) Jenže my MÁME poledne „v poledne“ – protože používáme synodický čas, kde den má 24h a to je perioda mezi 2 cykly, kdy je Slunce v nadhlavníku. To SIDERICKÝ ČAS je kratší (siderický den netrvá 24h synodického dne), proto nemusíme každý den přenastavovat hodinky o 4 minuty, aby bylo „poledne v poledne“, víš? ;) :D :D

Vím. Ale dotaz byl jasně na 23,93 hodinový den a je fakt že při takovém bychom měli každé 3 měsíce posun o 1/4 dne oproti slunečnímu dni.
A je fakt, že ve zkratce se všem (malými dětmi počínaje – jakmile jim nestačí informace že jde Sluníčko večer spát) říká, že jedna otočka Země kolem osy trvá den, tedy 24 hodin, což není správně.
A nepřisuzuj ty 4 minuty denně k přestupnému roku, protože to je volovina a o to mi šlo především.

Jo, to s tím rokem máš recht, to jsem potento. To ovšem neznamená, že den (slunečný) netrvá 24h. A protože dny měříme v synodickém času, proto NEPOTŘEBUJEME podchycovat ty 4 minuty každý den na hodinkách.

Mno a na to EKSOT poukázal jako na zajímavost. Nic víc, nic míň 🙂

Děkuji, klidně pište i o tom Měsíci, ale asi to bude podobné.
Mp2 děkuji, pěkná témata na otázky např. kolem Juliánského, Gregoriánského nebo Novojuliánského kalendáře. S mojí otázkou ale asi moc nesouvisí.

Tak předně bych se zastal Keplera- proč odpovídat, když už někdo odpověděl správně. Stačí dát palec. Akorát mohl něco k tomu Měsíci, ale je to asi stejné.
Jinak tam zmiňuji pojmy siderický a sidonický z důvodu přesnosti formulace a z důvodu nápovědy. Dál ale upozorňuji, že má otázka nesouvisí s kumulací odchylek a přestupnými roky.
Nevěříte-li, odpovězte, jak jsem se ptal, kolikrát se Země otočí o 360° za „siderický rok“, tedy se jedná o výsledek s desetinnými místy. Ale děkuji za odpovědi.

Doporučuji ještě jedno video sice je anglicky ale z animací se toho dá taky hodně pochytit, včetně přestupných roků apod.. ostatně všechno co se týče různých pohybů země, otáčení, precese, apod. je hodně zajímavé člověk by ani neřekl že se země hýbe tolika různými směry naráz. Pro ještě lepší pochopení všech pohybů doporučuji stáhnout program Stellarium je zdarma a můžete si tam nasimulovat snad každý pohyb země. odkaz: https://www.y­outube.com/wat­ch?v=IJhgZBn-LHg
 https://stella­rium.org/cs/

Aliendron- cca 4 min denně (kdyby měl rok dní jako máme stupňů, bylo by to přesně 4 min.) 4min.x30 dní x 3 měs.= 360min., tj 6 hodin.

Takže…

1. Na své odpovědi TRVÁM, je správná, jen TY v tom máš zmatek (jak jsem již popsal, že nechápeš rozdíl mezi siderickými a synodicými jednotkami).
2. Cituji tvoji diskuzi : „Dál ale upozorňuji, že má otázka nesouvisí s kumulací odchylek a přestupnými roky.“

A v tučné (základní) otázce >

„Kam se ztrácí cca čtyřminutový rozdíl rotační periody Země…“

Co dodat. Tvá otázka SOUVISÍ s kumulací odchylek, protože se NIC NIKAM NEZTRÁCÍ, prostě se jednou za 4 roky dodá 1 den navíc, aby se to zhruba dorovnalo. Viz důvody zavedení gregoriánského kalendáře. Neumím to popsat jednodušeji, sry.

3. Rotace Země NEZÁVISÍ na tom, kolik má rok dní. Doba úplné otáčky se v průběhu času mění, den se prodlužuje. Na začátku druhohor (230M let v minulosti) měl např. den vva 22h45min na jejich konci před 60M lety něco přes 23h30min. Je to dáno slapovým bržděním, které má na svědomí Měsíc – to jen tak na okraj, ale…

Jeden den HVĚZDNÉHO času – HVĚZDNÝ den (siderický) – se dělí na 24 hodin HVĚZDNÉHO času, které ale trvají jen 23 hodin, 56 minut a 4,09 sekundy SLUNEČNÍHO času.

Lidé pochopitelně používají synodický (Sluneční) čas, což je v podstatě SVĚTOVÝ čas. Pro lidi je MNOHEM důležitější, aby v poledne bylo Slunce nejvýše na obloze, ráno Slunce vycházelo, večer zapadalo. Pro NAPROSTOU VĚTŠINU (až na pár astronomů a nadšenců) je proti tomu nějaké „cestování jarního bodu po obloze“ zcela bezvýznamné, dovolil bych si tvrdit, že ani neví, co to jarní bod je, natož aby ho na obloze našli.

Den MÁ 24h synodického času, proto „poledne je v poledne“ (tedy Slunce v nadhlavníku). :) Poledne, východy/západy Slunce určuje synodický čas (tedy v zásadě ten, který máš na hodinkách, resp. právě podle doby mezi 2 okamžiky, kdy Slunce je v nadlhlavníku odvozujeme čas) a fakt, že proti siderickému (hvězdnému) je cca 4min rozdíl na tom nehraje roli. Opravdu nevím jak jinak či jednodušeji to vysvětlit, prostě to ZNOVU OPAKUJI je v tvém nepochopení synodických a siderických jednotek, no.

To je také důvod, proč tvůj „výpočet“ je nesmyslný, to je jako kdybys chtěl pomocí váhy změřit vzdálenost. A jestli mi nevěříš, no… tak počkej 3 měsíce a pak si můžeš ověřit jestli bude „poledne při úsvitu“. ;) :)