Kam zařadit v české společnosti podvodníky a zloděje?

Přece mezi úspěšné a neúspěšné podvodníky/zloděje.

Při klasifikování lidí se používá norma a průměr. Počítá se tedy s tím, že většina lidí nejsou zloději, bere se populace všeobecně a zde se zkrátka počítá s tím, co je běžné, co se dá vzáthnout na většinu nebo rovnou celou populaci (úspěšnost-neúspěšnost). Navíc i do té ne/úspěšnosti se dají normálně zahrnout zloději (proč by ne, vždyť to na ně platí taky). Takhle se dají rozdělit lidi na celém světě, nejen v Česku, i když je trochu divné to úvádět tak, že jsou dva druhy občanů (zrovna „občan“ se pro to moc nehodí… ale to je jedno).
Často je to navíc zevšeobecnění, nadsázka…
Taky se dá na hodně místech dočíst, že „jsou dva druhy lidí“. Některé dva, podle toho z jakého hlediska to bereme a co tím chce autor říct (zdůraznit, poukázat na to). Samozřejmě je víc než dva druhy lidí. Představuje to pouze jeden učitý rys, vlasnost, že nějací jsou nebo něco dělají. A) anebo B) protože třetí možnost není nebo je minimální (protože pro většinu lidí platí to A nebo B). To je to hledisko. Takže i zde můžeš na většinu lidí vzáthnout, že buď jsou anebo nejsou úspěšní… což jsou dva druhy/typy lidí.

Upravil/a: Disraeli

Jak Ti už napsal Disraeli: mezi úspěšné a neúspěšné, tedy podle kriterionů, které jsi si nastavil.

Existuje nějaká všelidová představa, o které se ani moc nemluví, ale většina lidí jí má, že korrupce, krádeže, či podvody by se měly zcela vymýtit, a to i za cenu, že se s vaničkou vyleje i dítě. A tak lidé, pořád, hledají nějakého „Führera“ (a jestli je to jedinec, strana, nebo ideologie, je dokonale nepodstatné), jenom proto, že jim na jejich obsesi poskytne kompulsi: já to vyřeším! Nevyřeší.

Jistě, v rovině filosofické je to ideální stav. A, jako každý ideální stav, je to stav utopický.

Čím je společnost fragmentisovanější, společenská pravidla (psaná i nepsaná) roztříštěnější a fungování společnosti složitější a nepřehlednější, tím se korrupci, podvodům a krádežím lépe daří. A ještě jedna věc má na to vliv: míra centralisace.

Dobře to lze illustrovat, třeba, na té chorobě: vláda prasečích hlav centrálně řídila všecko, a kdyby, namísto toho, neřídila vůbec nic, výsledek by byl, při nejhorším, stejný, ale s největší pravděpodobností lepší. Nebylo by ani víc umrlců, ani větší škody na ekonomice. Spíše naopak.

Když si vezmeš fungování západní společnosti, ke které my už pomalu taky patříme, tak korrupce, zlodějny a podvody k ní neodmyslitelně patří v míře dosud nevídané: pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou udělána tak, že z nich korrupce přímo čiší. Uplácení politiků je naprosto legální a považováno za legitimní, jako vyjádření politického názoru úplatkáře. A tak by šlo pokračovat.

Proto se dá říci, že jestliže je u nás podvodník, nebo zloděj, neúspěšný, je to úplný looser, jako ti feťáci, alpy a podobní vandráci, co nám – dokolečka dokola – kradou ve kšeftě: sekuriťák ho chytne, zavolá městskou tajnou policii MěStaPo, ta to s ním vyřeší blokem (který nikdy nezaplatí, ale to není podstatné). On si, druhý den, oholí strniště, vezme si jiný kabát, jiné kalhoty, boty a batoh, ale pořád tu samou, bílou, debilkovskou, čepici, takže ho sekuriťák znovu chytne. A, zase, to na něj zkusí, jestli by to nešlo se nějak domluvit – nešlo, no a sekuriťák na něj, zase, zavolá městkou tajnou policii MěStaPo, no a městská tajná policie MěStaPo, protože už toho má hodně, tak to nevyřeší blokem, ale zavolá PČR, protože je možné, že už toho má tolik, že půjde před soud. Tak přijedou kluci z obvodu, zrovna ho zajistí a eskortují na CPZ. Vyšetřovatel napíše červeňák, státní zástupce s tím jde před soudce, a tomu ten vagabund slíbí, že už krást nebude. A protože to dělají civiláci, a protože u nás to takto prostě je, tak soudce mu věří a ho pustí, takže on je za nějakých cca 20 hodin venku. A druhý den jde znovu, v té samé, bílé, debilkovské, čepici do obchodu, zase ho chytnou, zase se zeptá, jestli by to nešlo nějak, zase přijede městská tajná policie MěStaPo, zase zavolají kluky z OOP, ti ho, zase, eskortují na CPZ, tam zase vyšetřovatel napíše červeňák, zase s tím jde zástupce státní před soudce, no a ten už mu – tentokrát – opravdu neuvěří, že krást nebude, takže ho uvazbí. Jde to poměrně rychle: je to recidivista, skutkový stav, zavinění i pachatel jsou nesporní, takže vyfasuje rok natvrdo. Na Lageru seká latinu (starý mazák, ne, institucionali­sovaný, arciť mu ještě není třicet! 🙂 ), takže po půl roce si požádá, no a po osmi měsících je venku. A hádej, co následuje: ano, to samé, zase, dokola! 🙂

Ten zbytek v tom ne/systému nějak plave, nějak žije, jako to ptactvo nebeské, které neseje, nežne, a přece živo jest, takže, asi, jsou úspěšní, ne? 🙂

Úspěch a neúspěch může posuzovat jen ten, o jehož úspěchu je řeč. Např. kdyby Kipchoge zaběhl maraton za dvě a půl hodiny, byl by to neúspěch. Ale kdybych to dal já, byl by to pro mne fenomenální úspěch.

Pro mne je každý zloděj neúspěšným člověkem, ale umím si představit, že ve své společnosti může platit za velice úspěšného.

Léta tady mezi řádky píši něco o tom co je a odkud vychází opravdové zlo a že lidem pravděpodobně potrvá velmi dlouho než jim skutečnosti docvaknou a do sebe zapadnou. Úspěšným, neúspěšným. Škoda jen že jich sem nechodí miliony 🤷‍♂️.

No a mezitím to vypadá, že oni všichni (tamti i tamti) skutečně touží po úspěchu a že ten je vlastně smyslem jejich bytí. 🤷‍♂️

Problémem je pak především prostředek definující úspěch. Tím jsou peníze. A ty jsou bohužel měřítkem vašich schopností (ocenění a medaile z drahých kovů již nestačí). PENÍZE JSIOU MĚŘÍTKEM VAŠICH SCHOPNOSTÍ… Tento patogenní model MUSÍ mít zhoubný dopad na celou naši planetu, tohle už dávno není o obživě a hladu 🤷‍♂️

Podvodníky a zloděje by měla řešit spravedlnost. Co když však měřítka spravedlnosti nastavili samotní podvodníci a zloději? Jednoduše naféroví občané. Co když jsme jim to dovolili, ať už vědomě, či ve sladké nevědomosti? Jaký teď bude náš osud? Na podobné otázky je pozdě. Není za pár minut dvanáct. Je dávno po dvanácté a čas nadále běží bez řešení. Říká se tomu vývoj 🤷‍♂️

Ty, co to umí a nechytnou je/neodhalí, zařadíme mezi úspěšně a ty blce mezi neúspěšně. Tím netvrdím, že schvaluji podvod a zlodějinu. Mám rád, když jsou ldi poctiví

Podvodníci a zloději jsou v prvé řadě kriminálníci.

Pokud jim to jde dobře, jsou úspěšní. Jestli jsou střeva, tak jsou neúspěšní. Také se dá napsat, že zloděj a podvodník je úspěšný, dokud ho někdo nechytí.

Ještě existuje dělení na občany prospěšné společnosti a druhé, kteří jsou něco jako škodná. Ale je fakt, známý z historie, že někteří zloději (nebylo jich tedy moc) mohou být i prospěšní, pokud nakradený majetek rozdávají chudým.