kde je plantáž na pěstování vrbových prutu

Vrba košíkářská – konopina (Salix viminalis L.) – patří mezi nejstarší košíkářské vrby. Je rostlinou nížin. Proutí je hladké, pevné, barva lýka tmavozelená, hnědozelená. Dorůstají až 4 m. Dobrá odrůda, která tolik netrpí škůdci ani krupobitím. Kvalita proutí je menší než má vrba americká.

Pro výmladkové plantáže rychle rostoucích dřevin (RRD) se v podmínkách mírného klimatického pásma používají téměř výhradně vybrané klony příp. odrůdy vrb a topolů. Další druhy dřevin testované u nás nebo v podobných přírodních podmínkách (např. olše, akát, pajasan, líska aj.) se zatím do praxe neprosadily, případně existují bariéry pro jejich využití Pro značně proměnlivé půdně klimatické podmínky České republiky není možno přednostně doporučit jen klony/odrůdy topolů nebo jen vrb, jak je tomu v některých zemích či regionech Evropy. Například v severní Evropě se pěstují téměř výhradně vrby a topoly v Evropě jižní. Výběr klonu či odrůdy také ovlivňují další faktory jako např. požadovaný cílový produkt, pěstební a sklizňová mechanizace, dostupnost a vlastnická práva odrůd.

Z uvedeného je zřejmé, že současné době připadají pro zakládání porostů v úvahu v jen vybrané klony a odrůdy topolů i vrb. Klonem se rozumí geneticky uniformní potomstvo vegetativně množené z jednoho jedince taxonu (odrůdy, křížence, výběru z přír. populace atd.) . Aktualizovaný seznam s klony a odrůdami používanými pro zakládání výmladkových plantáží RRD s využitím finanční podpory státu naleznete na stránce sadba. Je každoročně zpřesňován např. metodickými pokyny MŽP a MZe a doplňován podle výsledků výzkumu, provozní praxe a v důsledku nových zákonů.

Dalším zdrojem klonů topolů a vrb může být v budoucnu zahraničí. Například v Rakousku se pěstují na plantážích tzv. japonské topoly pod označením Jap- 102 až 105. Ve Švédsku bylo registrováno (pro celou EU) více než 7 klonů vrb jako zemědělské odrůdy pod označením např. Tora, Rapp, Tordis aj. Jejich legální komerční použití je od vstupu do EU u nás již možné. Zatím neexistuje srovnání jejich růstu a produkce s domácími klony. Je možné předpokládat, že ne všechny odrůdy vyšlechtěné v odlišných podmínkách budou mít tak dobré výsledky i u nás.

Kromě těchto dvou tradičních dřevin existují také pokusy a sbírky dalších druhů dřevin (např. jilmu, pajasanu, lísky) potenciálně vhodných pro produkci biomasy, ať již jako produkční nebo jako doplňkové plodiny. Jejich použití pro plantáže zatím není ověřeno. Je nutno zmínit, že existují také trvalky a byliny, které je možné pěstovat pro produkci biomasy. Výzkumem těchto plodin se zabývá zejména VÚRV Praha a jejich stanice v Chomutově (www.vurv.cz).

Zdroj: http://www.vu­koz.cz/vuoz/bi­omass.nsf/pages/za­sady.html

plantáž? ta není, najdete je tam kde rostou vrby, zpravidla jen u vody

Konkrétní místo kde plantáž je nejspíše nehledáte. Rozhodně pěstování mohu doporučit v blízkosti zdroje vody. Voda je důležitá, protože pruty rostou při vlhkosti okolo 80%. Voda zajistí pružnost prutů.