1)Průměr Země od severního pólu k jižnímu je asi o 43 km menší, než rovníkový průměr. To zřejmě v důsledku odstředivé síly při formování Země. Zároveň z toho vyplývá, že nejvzdálenější místo od středu nebude v Himalájích, ale někde u rovníku.
Odstředivá síla působí i na vodu. Kdyby se Země přestala točit,
vznikl by 1 kontinent kolem rovníku a vše ostatní by bylo pod vodou. Takže
jak je to s měřením nadmořské výšky?
2)Vztahuje se k hladině moře v příslušné zeměpisné šířce?
3)A jakými přístroji se měří. Při porovnávání výšek na krátké vzdálenosti můžem použít vodováhu nebo hadici s vodou. Ale i to může být nepřesné v místech s gravitačními anomáliemi. Vím, že existuje nějaká nivelační síť a dále trigonometrická síť. Takže se to nějak měří asi geodeticky. Nebo nějak jinak?
Zajímavá 4Pro koho je otázka zajímavá? annas, ivzez, Kepler, Anikitos před 2119 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Tvoje úvahy jsou správné. Nejvzdálenější místo od středu Země bude
v okolí rovníku a pravděpodobně v Andách. Jihoamerický kontinent je
nejvyvýšenější vzhledem k hladině moře. Možná ještě Afrika a
Kilimandžáro, které je přesně na rovníku. https://cs.wikipedia.org/wiki/Zem%C4%9B#/media/File:Earth2014shape_SouthAmerica_small.jpg
Výška střední hladiny moře se stanoví dlouhodobým pravidelným
pozorováním přílivů a odlivů v určitém místě na pobřeží. Od takto
získaného bodu se měří nadmořské výšky (absolutní výšky) dalších
bodů zemského povrchu přesnou nivelací. Otázkou pro mně je, která hladina
moře je brána jako výchozí. Za Rakouska- Uherska se u nás bral za základ
Jadran (který je asi o půl metru výš), teď Balt.
Upravil/a: Kepler
0 Nominace Nahlásit |
Nejvzdálenější bod zemského povrchu od středu Země je vrchol sopky Chimborazo v Ekvádoru.
Nadmořská výška se měří tak, jak popisuje los banditos Kepleros, nulová nivelační kóta je volbou výběru (obvykle nejbližší mořská hladina) – podobně jako nultý poledník. GPS kupříkladu používá k definování nadmořské výšky syntetickou plochu vypočteného tělesa (tedy nebere ohled na deformace způsobené např. maskony apod.)
Upravil/a: aliendrone
0 Nominace Nahlásit |
Nejvzdálenějším místem od středu Země je díky jejímu zploštění vrcholek hory Chimborazo.
0 Nominace Nahlásit |
Ostatní tu již řečeno bylo. Jen s tou nadmořskou výškou je to dnes kapku jiné. Systémů je několik. Geografická, vyhovující tak turistům, běžné výstavbě všeho možného a podobně… Něco jiného je nadmořská výška reprezentovaná FL – letovými hladinami. Ty musej fungovat celosvětově a navíc musej eliminovat změny počasí. Standardně pokud letadlo vystoupá tuším nad 5000 ft přechází z výšky ve stopách vztažených k letišti a atmosferickému tlaku při zemi na daném letišti přepočtenou na hladinu moře na letovou hladinu, rovněž ve stopách, ovšem na tlakovém výškoměru se nastavuje vždy 1013 hPa. FL pak má takové výšky a rozestupy, aby se letadla v sousedních hladinách nemohla potkat. A nakonec je tu speciální nadmořská výška, extrémě přesná a univerzální. Je to hodnota vztažená k vypočtené nule, algoritmus platí dokonce pro jakýkoli vesmírný objekt a funguje s přesností snad na setiny milimetru a platí dlouhodobě. Vynálezcem tohoto algoritmu je dokonce český vědec… ale fak se mi to hledat nechce, tuhle s ním byl rozhovor v bedně, kde o tomto principu, zatím nepříliš rozšířeném, moc hezky mluvil.
0 Nominace Nahlásit |
Teoreticky, pretože Zem nie je guľa, ale akýsi „hruškoid“, najvzdialenejšie miesto od stredu Zeme je vrchol najvyššej hory sveta.
Aký je skutočný tvar planety Zem? Elipsoid? Guľa? Hruškoid, alebo
„Brambora“
pozrite z pohľadu kozmického cestovateľa?
pozrite https://eurozpravy.cz/veda-a-technika/veda/212739-jaky-je-skutecny-tvar-planety-zeme/
Upravil/a: led
0
před 2119 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Děkuji za odpovědi. Zajímavé. Je to složitější, než jsem si myslel. Jen mě napadá, přístroje pro geodetické měření (nemyslím GPS)se tuším také vyrovnávají pomocí bubliny (vodováhy). A výslednice sil – gravitace versus odstředivá síla rotace Země působí v dané zeměpisné šířce podobně na hladinu oceánů, jako na bublinku geodetického přístroje. Takže mezi starým Jadranským a současným Baltským systémem není tak dramatický rozdíl, jak by tomu bylo, kdyby se Země netočila.
Led, to je šalamounská odpověď, nemůžu říct, že špatná. Akorát si po ní musím zavdat té hruškovice.
led>>> Vy jedna osůbko démonická, OPRAVDU věříte tomu, že Vám zbaštím, že Země má tvar tohoto ovoce? > https://srecepty.cz/system/images/9193/full.20080204233721!Pear.jpg
Sežeru geoid, sežeru rotační elipsoid, sežeru kouli na pólech zploštělou, ale „hruškoid“ určitě NE! ;) :D :D (leda po pěkných pár panáchích hruškovice – to pak možná ano! :D :D :D
Ano, správně geoid, ale taky se ten tvar někdy přirovnává ke hrušce, protože severní vrcholek je poněkud vyvýšenější. Kdybychom převýšení několiksetkrát přehnali, dostameme klasickou odrůdu Williams. Akorát tu šťopku nemá. Ale brzy bude mít, protože tam Rusáci plánují těžit ropu.
Vážený príšelec, už pri prílete na našu Zem ste museli spoznať, že
naša planéta nemá pravidelný tvar.
Tvar, ktorý vedci nazvali Geoid, aby sa vyhli akýmkoľvek ďalším
výhovorkám a problémom pri výpočte tohto tvaru pripomínajúceho
roztočenú Věstonickú Madonu na hrnčiarskom kruhu. Prirodzene tie odchylky
pri veľkosti Zeme nie sú až tak výrazné, skôr, sú nebadateľné laikovi
ako jemné mikroskopické podkožné výrastky, čo to je pár metrov rozdielu
v pomere k priemeru v kilometroch…
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2650 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1357 | |
led | 1356 | |
aliendrone | 1181 | |
zjentek | 1077 | |
Kelt | 1014 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |