Kde se člověk v dospělosti může dozvědět, že má od narození nemoc, na kterou umře kolem třiceti let života?

Odpoveď byla označena jako užitečná

1. Od svého ošetřujícího lékaře (praktika, či spíše odborného)
2. Zda tají nebo netají záleží na rodičích. Popravdě si nedokážu představit, že by se to pacientovi tajilo. Spíše rozumně dávkovat dle jeho vyspělosti. V 18 by měl mít plný přehled o svém zdravotním stavu (v rámci možností a jeho mentálních schopností)
3. „mohl podepsat“ – no, nemůžu mluvit za ostatní, ale v 19 jsem věděl co podepisuju (když už jsem ěnco podepisoval). Mohl jsem mít potíže s pochopením podrobností, ale abych nevěděl o co jde, to ne.
4. Nemyslím, že lékař může mazat záznamy o pacientovi, kterého má v péči. Maximálně pacient může projevit vůli v jaké míře chce být o některých věcech informován. (Někdo chce vědět vše na rovinu, jiný chce jen vědět, kterou pilulku má vzít po snídani a kterou po večeři)

Kam chodíte na ty „rozumy“?
Dorostový lékař/dětský, NIC NEMAŽE.
NESMÍ!!!
Předává výpis u dokumentace praktickému lékaři
Další záznamy o zdravotním stavu/nemoci, jsou u odborných lékařů.
Žádnou nemoc (vážnou), sám dorostový, praktický lékař nepotvrdí.
Jsou na to odborní lékaři.
Případně v nemocnici, výsledky v biochemické laboratoři. Všechna pracoviště zobrazovacích metod,
Už jen pro případné kontroly ze strany ZP, se musí dokumentace uchovávat 5 let.
Každý okres má místo, kde se dokumentace uchovává (někde, při krajských úřadech).
Nemocnice bývaly povinné, uchovávat pacientovu dokumentaci, do jeho možné doby dožití (bylo to 95 nebo 99 let).

Vaše fantazie je poněkud zcestná!!!
Věnujte svou energii, něčemu užitečnému a smysluplnému.
Přestaňte blábolit nesmysly…

Tento scénář byl pravděpodobně inspirován fikcí a je nereálný. Ve skutečném světě je několik důvodů, proč by to nemohlo fungovat takto:

• Zdravotní dokumentace je chráněna zákonem a nemůže být jen tak smazána, ani na žádost pacienta. V České republice musí být zdravotnická dokumentace uchovávána nejméně 10 let od posledního ošetření, u dětí a mladistvých do doby jejich dosažení plnoletosti + 10 let.
• Diagnóza závažné nemoci, která může vést k předčasné smrti, by pravděpodobně znamenala, že se člověk pravidelně setkává s lékaři a bere léky, což by bylo těžké utajit.
• Lékaři jsou povinni informovat pacienty o jejich zdravotním stavu a prognóze, pokud je pacient schopný porozumět a souhlasí s ní.

Platformy jako Genetické testování mohou pomoci lidem zjistit, zda jsou nositeli genů pro určité genetické choroby. Toto by mohlo vést k objevení potenciální choroby v dospělosti, pokud byla neznámá v dětství.

Pokud máte obavy, zda máte nezjištěnou závažnou nemoc, měli byste se poradit se svým lékařem. Ve většině případů lze ale říci, že pokud jste dosud nezaznamenali žádné vážné zdravotní problémy, je nepravděpodobné, že byste trpěli závažnou, dosud nediagnostikovanou nemocí.