Kde se nachází lidské dno?

Jo to pomyslné spojení. Pro každého „dno“ znamená něco jiného, tedy je to relativní. .

Když někdo vypoje kalich hořkosti až do dna, znamená to, že hodně vytrpěl, přišel na mizinu, spadl do nejnižších vrstev společnosti, zůstal sám …

Někdy jde jen o pocit, jindy fakta, že člověk, přišel o všechno, co ho posilovalo, tedy jakýsi zdroj, odkud mohl čerpat., co ho motivovalo jít dál, kdo ho podporoval atd.
.
Ale často se stane, že na dně může člověk čerpat. Je to naděje. Dotyčný si uvědomí, že svět se nezastaví, to měl jen on pocit. Takže by se měl pozvednout, uvědomit si, že dno není zpravidla pro to, aby člověka zničilo, ale aby ho pozvedlo. Někdy pomůže i „vykotlaná“ vrba.

Všechno chce čas. Pak je možné si uvědomit, že to špatné může vést k dobrému. Potká-li se člověk se zlem, nenávistí, odmítá je, ale snaží se najít mezi vším něco dobrého.

Není často důležité zdraví? Není vždy samozřejmostí, je třeba o ně často bojovat , být pokorný atd. Člověk se mění vnitřně, když ho opustí někdo blízký … mění se i jeho hodnoty …

Každý to vidí jinak, někdo v nedostatku peněz, jiný v chybějícím „duchovnu“. .
Neztrácet naději … ta přece umírá poslední.

Upravil/a: annas

Heh, no jak už jsem psal jinde, tak Murphyho zákony FUNGUJÍ. Cituji:

Pokud si myslíš, že situace už být horší nemůže, vzápětí bude ještě horší.
Pokud si myslíš, že se situace zlepšuje, znamená to, že jsi něco nepostřehl.

Z tohoto hlediska tedy ať už je lidské dno kdekoliv, tak jeho dosažitelnost je zcela vyloučena. Mám ale dobrou zprávu! Ztráty osobnosti se NEMUSÍŠ bát! Tu už jsi dávno prohýřil (znám i mnohem VÝSTIŽNĚJŠÍ termín ;) :D :D) na mejdanech se šamačnými šťabajznami! A to, co si myslíš, že je tvá osobnost je jen hodně drastický pornoscénář mixovaný s deníčkem pacienta protialkoholní léčebny. ;) :D

žádné konkrétní dno není, protože jak jsi napsal „nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř“…
jen je rozdíl jak to „zle“ a „hůře“ každý z nás osobně vnímá…
někdo to unese a vyhrabe se z toho a nebo se s tím smíří a naučí se s tím žít…
a někdo jiný si dno uměle vytvoří a vyřeší to sebevraždou…

Řekl bych, že ano. Ztráta celé rodiny (ikdyž pro některé psychopaty je to dobře), zaměstnání, lásky, upad do depresí apod. Potom se situace může už jen zlepšit.

„Propad do zvířecí existence“… ??? Keplere, mrkni na tu úvahu zpětně, jak zní. (;

Tvá výše citovaná formulace mne NUTÍ zde připomenout, že zvířata MAJÍ PRÁVO MEZI NÁMI ŠŤASTNĚ A SPOKOJENĚ ŽÍT (platí i pro hmyz, který zde nemá kategorii), i kdyby někteří EXOTI mezi námi k nim cítili nenávist či odpor. Což mě navádí zpět k otázce lidského dna, odpadu…>>>

Je pravděpodobné, že lidské dno se nachází na světě, který si dle NEJLEPŠÍHO VĚDOMÍ A SVĚDOMÍ k obrazu svému člověk tvoří. Své vlastní tvoření člověk často považuje za VRCHOLNÉ DÍLO a co je nejvíc – nic jej nezastaví! Čili ano, nejspíše není tak zle, aby v „lidských podmínkách“ nemohlo být brzy JEŠTĚ HŮŘE.

Každy jsme nastaveny jinak. Někdo se pod tíhou opakovaných neštěstí upije k smrti, někdo skončí na uzavřeném oddělení psychiatrie. Pravda je, ze málokdo se ze dna vyhrabe sám a vlastními silami: okolí a instituce ho na to dno ještě srážejí. Ze dna je lepší budoucnost blbě vidět.

Lidské dno se nachází v nejspodnějším podlaží lidského fyzického přežívání. Přechod do zvířecí existence možná v posledním okamžiku člověka přinutí „se odrazit“ ode dna, naskočí mu pud sebezáchovy lidství, svého ega a vystoupá po schodech o něco výš. 🙂